Mezinárodní asociace divadla pro děti a mládež

International Association of Theatre for Children and Young People Association

Association Internationale du Theatre pour l´Enfance et la Jeunesse

ASSITEJ

Tato adresa se zde bohužel nenachází

Poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 20. března 2024

Poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 20. března 2024

Světový den divadla pro děti a mládež se slaví jako výraz podpory dětí a mládeže a uznání jejich práv na umělecké a kulturní obohacení zejména prostřednictvím divadelní kultury. Jde o celosvětovou akci vyzdvihující významnou úlohu, kterou může divadlo sehrávat v životech svých mladých diváků a tvůrců. Na celém světě se na počest Světového dne divadla pro děti a mládež konají slavnosti, festivaly a představení organizované pro děti a mládež a dětmi a mládeží. Světový den divadla pro děti a mládež se slaví od roku 2001. V současné době se v jednom týdnu propojuje společně se Světovým dnem divadla (27. března) a Světovým dnem loutkářství (21. března).

Sue Giles, prezidentka ASSITEJ International

Vezmi dítě do divadla nebo vezměte divadlo k dítěti ještě dnes!

Cílem této kampaně je umožnit dětem a mládeži lepší přístup k divadlu. Přijetí role dospělého v tomto kontextu může znamenat dvojí pohled: jednak dospělého, který se stará o dítě nebo mladého člověka a toho, který mu umožní přístup ke kultuře; a umělce, který vytváří díla, jež mohou děti a mládež oslovit přímo v místě, kde se zrovna nachází.

Středa 20. března 2024 bude pro naše členy na celém světě dnem, kdy se mohou zaměřit na dění v našem sektoru, společnosti a publiku. Jako celosvětová asociace, která usiluje o sjednocení divadelníků a prosazení práva dětí a mládeže na umění a kulturu, si musíme klást otázky, které ovlivňují nás všechny, což znamená, že se musíme vydat za hranice našeho vlivu i osobního zájmu. Otevíráme tak komplexnější otázky týkající se lidských práv a hodnoty dětí a mládeže mezi sebou i ve vztahu k okolnímu světu. Co máme za každých okolností společného?

Věříme v sílu divadla a performance, protože nám umožňují zkoumat myšlenky, které před námi otevírají nové obzory pro prožívání a porozumění v dalších částech mozku, srdce a duše. Poskytují nám vzájemné lidské propojení. Inspirují fantazii a představivost a s obtížnými tématy se vyrovnávají srdcem a hlavně hravě. Zapojují mladé lidi do empatické výměny, která umožňuje proměnu jednotlivců i kolektivu. Používají všechen důvtip a smysly k vytvoření zázraku a podněcují k zamyšlení. Naši členové hrají profesionální a inovativní divadlo po celém světě. Hrajeme na ulicích i ve velkých divadlech, ve školách, doma i na jevišti. Naše představení jsou určena dětem, jimi i hrána a jsou o dětech a mládeži všude na světě. Děti a mládež potřebují divadlo a performance, a navíc potřebují v prožitku i pomoc dospělých, protože sami nemají dost síly.

S blížícím se Světovým dnem divadla si plně uvědomujeme práci, kterou jsme vykonali v našem sektoru pro mladé lidi a rodiny, které jsou obětí války, teroru, politických i lokálních konfliktů, chudoby, násilí, vyhnání, bezdomovectví a diskriminace. Někteří lidé se nás ptají: „Jak můžete pořád mluvit o budoucnosti divadla a performance v tomto světě? Copak na tom záleží ve světle tragédií a nespravedlnosti, která nás obklopuje?“ Věřím, že hraním divadla a performancí pro děti a s dětmi a mládeží jsme neustále součástí naděje.

Naše umělecká forma nabízí výklad a přímé propojení s tématy a situacemi, se kterými se děti dennodenně potkávají a můžeme k nim promlouvat hlasem, který naslouchá a rozumí. Jejich reflexi vlastní situace pomáhá i to, že můžeme otevřít diskusi v bezpečném prostředí a nabídnout pravdu a zároveň i možnosti. Můžeme si představit budoucnost nebo cestu, která může mladým lidem pomoci přemýšlet o tom, co by se mohlo změnit. Tvorba je plná naděje.

Pro nás umělce a dospělé, kteří dětem a mládeži umožňují získat přístup k umění, kultuře a kreativitě, je důležité klást si otázky. Můžeme porozumět sami sobě, aniž bychom si všímali a potvrzovali jejich znalosti ve hrách a představivosti, bez příběhů a možnosti úniku, zábavy a radosti a bez zkoumání laskavosti a lidskosti, která je na toto publikum navázaná? Můžeme stále doufat i bez rozvoje skutečného jednání a účasti samotných dětí a mládeže?

Možná teď je ten pravý čas si uvědomit, že to nezáleží jen na nás a tím, že se připojíme k dětem a mládeži, můžeme rozeznat energii a brát si ji z jejich představivosti a vrozeného instinktivního smyslu možného.

Poselství Světovému dni divadla pro děti a mládež v roce 2024 od kubánských dětí

Na naší planetě, kde v temné přítomnosti dohořívají svíčky míru, víry a lásky, uprostřed ztráty hodnot, klimatické krize, nesmírné bídy a bratrovražedných válek, se jako záblesk naděje objevují dětské hlasy. Jsou to právě hlasy z malého a loajálního souostroví v Karibské oblasti, které u příležitosti Světového dne divadla pro děti a mládež předávají kamarádům a kolegům ze světa múzických umění poselství lásky s nadějí do budoucna. Jsou to děti a dospívající, ve kterých umění a divadlo zaselo semínko vzdělávací a společenské proměny už ve škole, v rámci různých kubánských společenství, vesnic a měst, kam přicházejí pedagogové, instruktoři a divadelníci. Svými hlasy nás přesvědčují o tom, že slova José Martího může sloužit jako návod k použití: „Pracujeme pro děti, protože děti jsou těmi, kteří ví, jak milovat, protože děti jsou nadějí světa“.  (ASSITEJ Kuba)

Massiel Amalia Wilson De Armas (Remedios, Kuba, 8 let)

Narodila jsem se do umělecké rodiny, a tak mě umění vždy obklopovalo. Můj pradědeček byl skvělý zpěvák, který se sám naučil perfektně hrát na kytaru. Skládal si písničky a zpíval je. Moje babička je skladatelkou, která umí převést jakýkoliv pocit do hudby. Moje maminka je profesionální tanečnice. A tak plyne každý den mého života naplněný uměním. Moje maminka mi vždycky vypráví legrační příběh o tom, jak mě jednoho dne nachytala, jak dělám do zrcadla různé grimasy. Hned si pomyslela, že tato holčička bude bezpochyby herečkou. Vyrůstala jsem v pro mě nejlepší dětské divadelní skupině ve městě: Divadle Guiñol Fidela Galvána v krásném městě Remedios. Vždycky jsem chtěla být jako oni a rozdávat radost. Těším se také z toho, že patřím do divadelní, hudební a taneční skupiny. Hrát divadlo pro mě znamená oživit každodenní příběhy. Umím zahrát radost, smutek, hněv, překvapení a mnoho dalších pocitů. Mohla jsem si splnit svůj sen být umělkyní a udělat z toho součást svého života.

Hodně mě baví divadelní workshopy, protože s každou rolí se mohu stát někým jiným a zároveň se z ní něco naučit. Ale nejdůležitější je, jak říká i moje maminka, že divadlo je nejkomplexnější ze všech druhů umění.

Patricia de la Caridad Bricuyet Aguilar (Bayamo, Kuba, 7 let)

Vážená organizace ASSITEJ

Dopis od kubánské dívky

Jmenuji se Patricia de la Caridad Bricuyet Aguilar a je mi 7 let. Divadlo dělám od tří let a miluju herectví.

Divadlo je pro mě jako další rodina, protože mě učí věci, které jsem do té doby nevěděla, například nevzdávat se hned napoprvé. Pro rodiče to zase může být čas strávený s dětmi. Teď už vím, že v životě existuje více příležitostí; divadlo mě naučilo být lepším člověkem, vyjadřovat se mnoha způsoby, používat své tělo a mnoho dalších věcí. Hrála jsem v dětském divadelním projektu Los Andantinos, kde jsme hráli inscenace Tančící květiny, Malý princ, Fantastičtí klauni“, Pocta Charlesovi Chaplinovi a Monolog čarodějnice. Je skvělé být v divadle, protože se učím o hrách, získávám nové přátele, cítím se lépe a poznávám cizí místa. Hry, které jsem viděla: Model, Hned ve tři, Proč zrovna Alice a Maják. Pochopila jsem, že maják je naše země a že je důležitá a že bychom ji měli mít rádi. Co se týče Proč zrovna Alice, myslím, že Alice chce změnit svůj svět k lepšímu, protože ostatní ho nechtějí zlepšit a královna se chová ošklivě k ostatním postavám.

Bez divadla by nebyly hry, kultura ani představení.

Na shledanou, ASSITEJ

Sofía Díaz Rodríguez (Havana, Kuba, 14 let)

Divadlo je pro mě útočištěm a místem, kde můžeme odložit svou identitu a přeměnit se v nejvíce nereálnou postavu, kterou jen dokáže dramatikova představivost vymyslet. Je to paralelní svět, kde si herci i publikum můžou vychutnat dokonalé prolínání umění.

K divadlu jsem se dostala díky matce, která je herečkou v divadle pro děti a loutkoherečkou. Od dětství jsem zvyklá být součástí obecenstva i herečkou na jevišti, která hraje roli. Cítím, že jsem s divadlem sžitá, a miluju ho díky tomu, že navenek jsem někým, kdo má sklony k introverzi; na druhou stranu, když hraju, cítím pohyb a potřebu cítit se jako někdo jiný, někdo, kdo chce, aby se jeho umění dotklo ostatních. Myslím, že moje pravé já je mimo jeviště a v daném okamžiku žiju pro to, co dělám. Dnes to vnímám jako nedílnou součást svého života a myslím, že bez hraní bych to nebyla já.

Když jdeme do divadla, cítíme potřebu se do hry nějakým způsobem zapojit – znát děj nebo se seznámit s postavami. Divadlo je činnost, kdy herec přebírá způsob mluvení, oblékání a pohybu, a dokonce si i přivlastňuje myšlenky dané postavy. Dává nám tak druhý domov, ve kterém se můžeme smát i plakat.

Naprosto zásadním faktem je, že nám divadlo dává příležitost stát se kulturními lidmi, a hlavně nám umožňuje nechat se trochu unést lidskými pocity a zapomenout, že mimo jeviště existuje ještě něco jiného, než je umění. Proto tvrdím, že je nutné uniknout z reality a jít do divadla.

Cristian Manuel Artola Rodríguez (Isla de la Juventud, Kuba, 12 let)

Maminka mi vždycky říkala, že když jsem byl ještě v bříšku, brávala mě do divadla, a to je asi ten důvod, proč ho mám tak rád. Mnohokrát mi dovolila s ní hrát a během pandemie Covid-19 jsme doma s mladším bratrem Cristoferem nahrávali vtipná videa a dávali je na sociální sítě. Myslím, že život bez divadla by byl velmi nudný.

Saharis Borges López (Isla de la Juventud, Kuba, 17 let)

Divadlo je můj život. Už odmala jsem herečkou a prý vypadám moc hezky. Na divadle jsem se naučila hodně věcí: lépe mluvit a najít si přátele. Děkuji svým učitelům Teresitě a Meilim, že mě učí a pomáhají mi se zlepšovat. Herectví mi dělá radost; proto budu hrát v divadlech a dělat dětem velkou radost.

Poselství ke světovému dni od dětí z Brazílie (2024)

Projekt Maré de Espetáculos (UNIRIO)

Projekt Maré de Espetáculos je akce zapojená do programu Theatre in Communities na Federální univerzitě ve státě Rio de Janeiro (UNIRIO). Spolu s účastníky programu se zabývá režií a produkcí divadelních představení. Program Theatre in Communities vytvořila v roce 2011 na Fakultě divadelní pedagogiky UNIRIO profesorka Marina Henriques Coutihno a integruje zde tři osy vyššího vzdělávání: akademické vzdělávání, sociální rozšíření a institucionální výzkum. Programu se účastní asi 70 lidí včetně teenagerů a dospělých, kteří jsou rozděleni do tří míst v Complexo da Maré a Penha: Maré Arts Centre, CMS Américo Veloso (městské zdravotní středisko) a Dicró Carioca Arena. Aktivity, které se na týdenní bázi zkouší v divadelních centrech pod supervizí absolventů UNIRIO, každý rok vyústí v nějaké představení. V rámci akcí programu Theatre in Communities se tento projekt zaměřuje na tvorbu uměleckých výstupů, které jsou veřejnosti představeny na konci jednotlivých akademických let. Tento aspekt je obzvláště důležitý, protože přispívá k rozvoji publika na místech, kde se dané aktivity konají.

V roce 2019 jsme v naší dětské třídě Theatre in Communities přivítali Nickollase. Tento teenager je vždy připraven, rád se účastní všech akcí a je jedním z našich nejloajálnějších a nejnadšenějších studentů.

V roce 2022, kdy jsme se vrátili k prezenční výuce, do naší dětské třídy přišel Arthur. Doprovázela ho jeho matka Tailane, která byla součástí naší první divadelní skupiny v roce 2011, a malá sestra Bia. Arthur se brzy s nadšením zapojil do našich aktivit. Pětiletá Bia se také zúčastnila prvních lekcí a když byla pozvána na jeviště, skákala radostí. Je takovým naším velmi živým maskotem.

Dokument “Theater in Communities”, produkce Image and Sound Center (UNIRIO) https://www.youtube.com/watch?v=maoMdGI4Zao (hraje Nickollas)

Nickollas Bizzotto Barcelar (16 let, chlapec, Rio de Janeiro)

Divadlo pro mě vždy bylo něco neuvěřitelného, protože mi umožnilo poznat různé myšlenky a místa. Vždy jsem se před neznámými lidmi styděl, ale na jevišti jsem si uvědomil, že aby se mi splnily sny, musím občas vystoupit ze své komfortní zóny.

V CAM (Umělecké centrum Maré) mohu být sám sebou bez obav z odsudků, protože v divadle nesoudíme, ale pomáháme. V divadelních hrách vidím něco, co jsem vždycky chtěl dělat, místo, kde jsem vždycky chtěl být, udělat radost rodině… Hra v sobě nese hodně emocí a reflexí, a to je to, co chci lidem ukázat.

Je pravdou, že divadlo nás učí o hodně víc, než si myslíme, učí nás pracovat v týmu a zdokonalovat paměť, prostě je toho tolik, že to nemůžu všechno ani vyjmenovat. V divadle můžete být kýmkoliv – vílou, pirátem nebo kouzelníkem a všechno, co pro to musíte udělat, je představit si danou postavu a zahrát ji jako roli. Nejlepší jsou kostýmy, někdy můžete pospojovat několik postav dohromady, protože jediné, co vás limituje, je vaše představivost.

Divadlo ovlivnilo můj život a chci, aby ovlivnilo životy mnoha mladých lidí a dětí. Jedním z nejtěžších období byly roky 2020 a 2021, kdy jsme byly kvůli pandemii v izolaci, ale všichni v CAM zůstali pevně nohama na zemi, protože to je divadlo – nevzdávat se, dokud nevidím výsledek.

Divadlo je skvělá zkušenost. Myslím, že všichni by alespoň jednou ve svém životě měli toto umění zkusit.

Arthur de Aquino Rodrigues (9 let, Rio de Janeiro)

Vždycky jsem věděl, že maminka dělala divadlo, když byla mladší a že toužila po tom, abych se přihlásil na zkušební hodinu, až trochu vyrostu. Musím se přiznat, že nejdřív se mi vůbec nechtělo, bál jsem se, že mě lidé nepřijmou, protože se hodně stydím a je pro mě obtížné být v centru pozornosti na veřejných místech s cizími lidmi. Vzpomínám si, že jednou maminka přišla a řekla: „Arture, je ti sedm, můžeš se přihlásit na zkušební lekci“. Já jsem neochotně odpověděl, že nechci, ale maminka řekla, že to musím zkusit, ale že když tak po třech lekcích můžu odejít, když se mi tam nebude líbit.

Když jsem šel na první hodinu, moc jsem si přál, abych měl za sebou už třetí a nemusel jsem se vracet, ale k mému překvapení jsem šel v roce 2022 na první lekci a úplně jsem se zamiloval. Odešel jsem s tím, že jsem naprosto odhodlaný vrátit se a dneska děkuju mamince, že trvala na tom, abych to vyzkoušel. Maminka je teď moc ráda, že jsme se s mojí sestrou Beatriz vydali stejnou cestou, protože i ona, když mě viděla, se rozhodla dělat divadlo. Divadlo mi hodně pomohlo se stydlivostí i s ADHD. Letos to budou tři roky, co dělám divadlo a chci to dotáhnout daleko!

Beatriz de Aquino Rodrigues (6 let, dívka, Rio de Janeiro)

Vždycky jsem chtěla dělat divadlo, protože jsem chtěla vědět, jaké to je. Maminka mi vyprávěla, jak moc ráda chodila na lekce a až budu dost velká, taky mě tam přihlásí. Ale protože mám staršího bratra, začal první a vždycky jsem se šla na něj koukat a bylo mi moc líto, že jsem na to moc malá. Rok 2022 pro mě byl hrozný, protože jsem opravdu moc chtěla a nemohla jsem si to splnit. Ale v roce 2023 jsem přišla na první lekci, kde učitelé všechny vyzvou, aby se zapojili a tam jsem viděla šanci ukázat, že i když jsem malá, tak třídě stačím. Hodně jsem se snažila a byla jsem moc šťastná. Nedokážu to ani popsat!

Další sobotu mi učitelé řekli, že když budu chtít, můžu se do lekce zase zapojit – tomu jsem opravdu nemohla uvěřit. Teď mám za sebou první rok, pro přátele a rodinu jsme hráli hru, kterou jsme sami vytvořili, byla to opravdu krásné a srdce mi skoro vyskočilo z těla. Už se těším, až se tento rok do třídy vrátím, teta Maite a teta Aline[1] jsou nejlepší na světě a já jsem za tuto příležitost velmi vděčná!


[1] V Brazílii se termín „teta“ (tia) často používá pro oslovení učitelek na prvním stupni.

Poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 20. března 2024

Pod hlavičkou ITYARN (the International Theatre for Young Audiences Research Network) vznikl sborník A Map on the Aesthetics of Performing Arts for Early Years, který zahrnuje texty vztahující se k divadlu pro nejmenší diváky (0-6 let).

Více informací včetně publikace zdarma ke stažení naleznete ZDE

Vznikl sborník s texty vztahující se k divadlu pro nejmenší

Cenu ASSITEJ 2023 předal předseda Českého střediska ASSITEJ, Luděk Horký, na letošním festivalu Mateřinka.

Cena je každoročně udílena inspirativní osobnosti působící v oblasti divadla pro děti a mladé publikum. Zdeňku Pecháčkovi byla udělena “”za dlouholeté vedení divadla Minor, které se za jeho vedení stalo přední českou scénou divadla pro děti a mladé publikum. Jeho manažerské i personální činy daly vzniknout desítkám nezapomenutelných divadelních inscenací zaměřených na mladé diváky, které se dočkaly také významných ocenění ze strany odborné veřejnosti. Divadlo Minor je díky němu výjimečnou institucí evropského formátu, která své návštěvníky vtahuje do světa neomezené fantazie již od vstupních dveří, zároveň se ale nebojí předkládat jim i náročná témata z oblasti moderních dějin, společenských věd nebo třeba rodinných vztahů.”

Gratulujeme!

Záznam předání Ceny ASSITEJ 2023 můžete zhlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=uxhP5bDv3pg

Cena Českého střediska ASSITEJ 2023 byla udělena Zděňku Pecháčkovi

Letošní pražský program Přehlídky ASSITEJ je obohacený o výjezd do hradeckého Divadla DRAK a na festival Mateřinka v Liberci v rámci programu PQ+ & Visitors´ Program of Puppet Theatre and Theatre for Children and Young People (ASSITEJ, UNIMA), který pořádá PerformCzech ve spolupráci s Pražským Quadriennale 2023.

PQ+ & Visitors´ Program 2023 (ASSITEJ and UNIMA) | Perform Czech

PROGRAM

Pondělí 12. června (Praha)

19:00 Loutky bez hranic: Nilas a tisícihlavé stádo
19:45 Diskuze s tvůrčím týmem (Nilas a tisícihlavé stádo)
21:30 Cirkus Mlejn: Fish Eye
22:15 Diskuze s tvůrčím týmem (Fish Eye)

Úterý 13. června (Praha)

10:30 Ostružina, z.s.: Reproduktor galaxie komplexu
11:00 Diskuze s tvůrčím týmem (Reproduktor galaxie komplexu)
14:00 Studio Damúza: Lovci lanýžů
14:45 Diskuze s tvůrčím týmem (Lovci lanýžů)
19:00 Dramaturgický úvod (Emil, čili O Háchovi)
19:30 D21: Emil, čili O Háchovi
21:30 Cirkus Mlejn: Fish Eye
22:15 Diskuze s tvůrčím týmem (Fish Eye)

Středa 14. června (Praha, Hradec Králové)

10:30 Divadlo DRAK: Do hajan!
11:15 Prohlídka Labyrintu Divadla DRAK
16:30 PQ Talk

Čtvrtek 15. června (festival Mateřinka, Liberec)

11:00 Naivní divadlo Liberec: Babička Červené Karkulky dnes slaví narozeniny! / Ivana Bílková: Nádherné úterý
14:00 Přijetí zahraničních hostů u primátora
17:30 Theater de Spiegel (BE): Usmrkaný nos
20:00 Naivní divadlo Liberec – Tančírna (Písničky z Naivního)

Pátek 16. června (festival Mateřinka, Liberec)

14:00 Setkání pořadatelů festivalů divadla pro děti a mládež
16:00 Bratislavské bábkové divadlo (SK): OKOLOLO
19:30 Setkání skalních loutkářů ve skalách

Sobota 17. června (festival Mateřinka, Liberec)

9:00 / 11:00 Divadlo Radost: Lesní fantazie
10:00 Divadlo Alfa: O zlaté rybce
13:30 Naivní divadlo Liberec: Kabinet zázraků neboli Orbis Pictus
15:00 Slavnostní zakončení

Přehlídka divadla pro děti a mládež ASSITEJ 2023 (12. – 17. června 2023)

Výbor Českého střediska ASIITEJ pracoval v roce 2022 v tomto složení: Luděk Horký (předseda), Dagmar Bednáriková, Tomáš Jarkovský, Barbora Látalová, Zoja Mikotová, Natálie Preslová, Ludmila Macáková Razimová, Tereza Sochová, Hana Strejčková, Karola Štěpánová, Zuzana Vojtíšková. Tajemnice: Viktorie Schmoranzová, Veronika Nádeníčková

Cílem organizace je napomáhat rozvoji divadla pro děti a mládež. ASSITEJ spojuje po celém světě divadla, organizace a jednotlivce, kteří se věnují divadlu pro děti a mládež. ASSITEJ prosazuje právo dětí na vzdělání, umělecké a kulturní vyžití bez ohledu na národnost, kulturní identitu, schopnosti, pohlaví, sexuální orientaci, etnickou příslušnost či náboženství.

České středisko ASSITEJ každoročně uděluje Cenu Českého střediska ASSITEJ za výjimečný umělecký počin či významnou osobnost v oblasti divadla pro děti a mládež. V roce 2022 se stala laureátkou ceny herečka a performerka Dora Bouzková. České středisko ASSITEJ oceňuje její dlouhodobě originální a inspirativní autorskou divadelní tvorbu pro děti, při které plně využívá možností loutkového divadla. Její práce se vyznačuje nadhledem, nadsázkou a schopností sdělovat hluboké myšlenky a silné příběhy odlehčenou a hravou formou, přístupnou i nejmenším divákům.

V roce 2022 byla na podnět Českého střediska ASSITEJ udělena dlouholeté člence ASSITEJ ČR, profesorce Zoje Mikotové Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, a to konkrétně „za rozvíjení osobité poetiky básnického divadla, opřeného o pohyb, vtip a múzičnost, a za umělecké a pedagogické úsilí propojovat svět neslyšících a slyšících.” České středisko tradičně šířilo český překlad tradičního poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež, jehož autorkou byla Sue Giles, prezidentka ASSITEJ International.

V roce 2022 se konalo Artistic Gathering 2022 ve Švédsku, na nějž byli vysláni dva členové výboru Českého střediska ASSITEJ. V návaznosti na účast byl na Přehlídku ASSITEJ v září 2022 v Praze pozván polský soubor Kolektiv Holobiont. Členka výboru Zuzana Vojtíšková rovněž publikovala v německém divadelním časopise Ixypsilonzett 2/2022 odborný článek o divadelním zpracování a možnostech české lidové pohádky Otesánek.

Přehlídka ASSITEJ (22. – 25. 9. 2022)

Od roku 2001 pořádá České středisko Přehlídku ASSITEJ. V roce 2022 se ve spolupráci s OMS uskutečnila v rozšířené podobě jako Hi PerformanCZ Visitors Program, showcase českého divadla pro děti a mládež pro zahraniční odbornou veřejnost.

Showcase českého divadla pro děti a mládež je určen pro zahraniční odbornou veřejnost. Během čtyřdenní přehlídky mělo 13 zahraničních hostů možnost navštívit sedm představení v Praze, Kladně a v Plzni reprezentující současnou českou tvorbu pro děti a mládež. Showcase proběhl ve dnech 22. – 25. 9. 2022 a představila se v něm tato divadla: Divadlo D21, Ostružina, z.s., Divadlo NoD, Divadlo Minor, Divadlo Lampion, Studio Damúza. Do programu bylo zařazeno i představení polského souboru Kolektiv Holobiont. Všechna představení byla uvedena s anglickými titulky. Součástí přehlídky byly i moderované diskuse s tvůrci jednotlivých inscenací, prezentace na téma Tradice a současnost českých scénických umění (ve spolupráci s IDU) a kulatý stůl na téma Historie a politika v divadle pro děti a mládež.

Z dalších aktivit v roce 2022

Zpráva o činnosti Českého střediska ASSITEJ v roce 2022

Program 25. ročníku festivalu Dítě v Dlouhé tvoří deset představení pro děti již od dvou let věku a jejich dospělý doprovod. Festival zahájíme o víkendu 15. – 16. dubna, kdy vás vedle čtyř představení čeká také doprovodný program v podobě sobotních prohlídek zákulisí a nedělního divadelního jarmarku.

Festival se koná v termínu od 15. dubna do 20. dubna 2023, více informací o programu naleznete na tomto odkaze.

V sobotu 15. dubna začíná festival Dítě v Dlouhé 2023

Světový den divadla pro děti a mládež se slaví jako výraz podpory dětí a mládeže a uznání jejich práv na umělecké a kulturní obohacení zejména prostřednictvím divadelní kultury. Jde o celosvětovou akci vyzdvihující významnou úlohu, kterou může divadlo sehrávat v životech svých mladých diváků a tvůrců. Na celém světě se na počest Světového dne divadla pro děti a mládež konají slavnosti, festivaly a představení organizované pro děti a mládež a dětmi a mládeží. Světový den divadla pro děti a mládež se slaví od roku 2001. V současné době se v jednom týdnu propojuje společně se Světovým dnem divadla (27. března) a Světovým dnem loutkářství (21. března).

Vemte děti do divadla NEBO vemte divadlo k dětem!

Sue Giles, prezidentka ASSITEJ International, Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež

20. března 2023 vzdáváme hold umělcům, bez nichž by divadlo pro mladé publikum neexistovalo; těm, kteří po celém světě ovlivňují životy dětí a mají pro ně hluboké porozumění. K divadlu pro mladé publikum přistupujeme jinak než k divadlu pro dospělé, protože k dětem a mládeži přistupujeme s respektem jako k náročným divákům a aktivním účastníkům kulturního života, kteří mají nárok na umělecké prožitky a svobodu projevu. Pokud mladí lidé dostanou prostor a místo pro svou imaginaci, je to základ, z něhož roste jejich odolnost a sebedůvěra.

Jedním z hlavních cílů ASSITEJ International je sdružovat divadelníky z celého světa a umožnit dětským divákům zažít to, co divadlo nabízí – vyjádření emocí, ztvárnění duchovních věcí a orientaci ve složitém světě. Musíme být proto otevření rozmanitosti uměleckých projevů, které nabízí naše celosvětová síť, a oslavovat novátorské přístupy, které vycházejí z omezení, výzev a specifických kontextů.

Není vždy možné, abychom děti vzali do divadla, protože to jednoduše nejde kvůli fyzickým, ekonomickým, geografickým nebo sociálním překážkám. Ale pokaždé, kdy se naše celosvětová komunita setká, aby ať již online nebo osobně diskutovala a vyměňovala si informace, vždy si intenzivně uvědomujeme, kolika různými způsoby umělci zprostředkovávají divadlo dětským divákům. Je skvělé sdílet obrovské množství příkladů z divadelního světa, kdy se divadlo vydává za dětmi a mládeží do škol, školek, dětských skupin, na ulice, do komunitních center, nemocnic, sportovišť, věznic, domovů, do veřejného prostoru, do počítačů, telefonů nebo rádií.

Díky celosvětovému propojení online máme možnost sledovat a poslouchat neuvěřitelné příběhy o různých zápasech a projevech odhodlání, a obdivovat tak různé formy, které naše tvůrčí společenství využívá k lepšímu zacílení na potřeby našeho publika a umožnění snadnějšího přístupu k divadlu.

Divadlo dokáže měnit svět: pomocí mezilidských kontaktů, šíření myšlenek, sdílení naděje a radosti. Bez ohledu na to, zda se to děje v divadelní budově či v postranní uličce, může lidem společný prožitek zázraku, sdíleného okamžiku nebo poutavého rituálu změnit den nebo dokonce i život, třeba jen dočasně. Díky divadlu a scénickému umění poznáváme, co nás spojuje, a rozšiřujeme si tak naše obzory.

U příležitosti Světového dne divadla pro děti a mládež vyzývám nás všechny, kdo pracujeme v tomto sektoru, abychom vyhledávali mladé diváky, které neznáme a se kterými jsme se ještě nesetkali. Ne vždy je možné se do divadla dostat, a je proto na nás, odbornících, abychom umožnili přístup k divadlu kdekoli a jakýmikoli způsoby. Je nezbytně nutné, abychom se za všech okolností a pomocí všech možných postupů snažili překlenout propast mezi realitou a fantazií a umožnit dětem a mládeži na celém světě, aby se mohly rozvíjet.

Vzkazy od ukrajinských a íránských děti ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 2023

Zdá se, že se po pandemii vrací vše do normálu, ale existuje mnoho lidí – a obzvláště dětí – které stále trpí válkou a sociálními nepokoji. Je důležité, abychom věnovali pozornost jejich hlasům a ocenili, jak moc mají rádi divadlo a umění navzdory okolnostem, v nichž žijí.

Zde je několik poselství od dětí z Ukrajině a Íránu. Obě ukrajinské děti pocházejí z Černihivu, ale jedno z nich se aktuálně nachází v Polsku. Jméno íránské dívky je z bezpečnostních důvodů změněno.

Faina Shyrokorad (Černihiv, Ukrajina, 9 let).

Divadlo bylo vždy součástí mého života. Moje máma je herečka. Před únorem (24. února 2022 – začátek ruské invaze) pracovala v divadle v Černihivu. Vyrostla jsem v divadle a od malička jsem v něm trávila hodně času. Také jsem se často chodila dívat na představení v jiných divadlech.

Divadlo je v podstatě moje dětství plné krásných barevných kostýmů, scénografie a mnoha zajímavých příběhů. Dokonce jsem dostala i malou roli v inscenaci s mojí maminkou.

Také jsem v Černihivu ještě před válkou chodila do divadelního kroužku, kde jsme připravovali naši první velkou inscenaci – pohádku „Paní Mrazíková“. Hrála jsem v ní hlavní roli nevlastní sestry. Ale naše dílo jsme nemohli kvůli válce dokončit.

Mám moc ráda divadlo, protože se díky němu můžu dostat do pohádky i ve skutečném životě. V divadelním kroužku jsem herečka a můžu být kýmkoli, například postavou z pohádky.

Myslím, že divadlo je důležité. V divadle se můžete smát i plakat. Někdy vás představení může rozesmutnit a někdy vás přinutí přemýšlet o důležitých věcech. V divadle si můžete splnit sny.

Mariia Drozdova (Černihiv, Ukrajina, 11 let)

Divadlo mám moc ráda. Ráda se dívám na představení a ráda v nich i hraju. Líbí se mi, jak se mohou lidé vtělit do různých rolí pomocí emocí, gest, mimiky a dalších hereckých prostředků.

V Černihivu jsem chodila do divadelního kroužku už několik let před válkou. S ostatními dětmi jsme hráli, vyráběli kulisy a navrhovali scénu. Takže jsme si vlastně všechno vytvářeli sami. Nazkoušeli jsme mnoho inscenací, ve kterých jsem hrála různé role. V Modrém ptákovi jsem hrála spolu s mladším bratrem. Byla to zábava!

Měla jsem hrát dvě naprosto rozdílné role (Draka a Lupiče) v inscenaci, kterou jsme připravovali. Jmenovalo se Příběh o rytíři, který neměl koně. Moc jsem se těšila! Bohužel jsme ale neměli možnost ji uvést, protože začala válka. Taky se teď v divadelním kroužku nescházíme. Moc mi to chybí.

To, co mám na divadle nejradši, je proměna. Herci používají svůj hlas a pohyby a stávají se někým jiným. Moc mě baví být herečkou a hrát poprvé v nové inscenaci. Zbožňuju vybírání a vyrábění kostýmů.

Věřím, že divadlo je i dnes silné. Vytváří novou realitu, do které se lidé mohou dostat. Někdy to pro ně znamená relaxaci. Ale častěji je divadlo donutí zamyslet se nad důležitými problémy.

Nika Rousta (Teherán, Írán, 14 let)

Jako teenagerka, která aktuálně žije v Íránu, si bez divadla moc radosti neužiju. Naše země je ve specifické situaci, a i když nám je jen 12-19 let, očekává se, že se budeme chovat jako dospělí. A když se tak chováme, tak nám dospělí vyčtou, že jsme na určité věci příliš mladí.

Dospělí nás mohou považovat za nezdvořáky, ale když něco není podle našich představ, tak se to pokusíme změnit – přesně tak, jako se to nyní děje v Íránu. Bojujeme za naši svobodu, ale zároveň se snažíme být dobrými sourozenci, hodnými dětmi, přáteli a lidmi. A to, co nás drží při životě, je možnost se na něco dívat. Třeba na divadlo, kde máme hned pocit, že jsme milování, chápáni a uznáváni.

Myslím si, že film a divadlo, díky němuž máme pocit, že nám ostatní rozumí, je dobrým lékem a cestou, jak uniknout z reality.

Ačkoliv jsou divadla nyní zavřená, je zábavné se dívat na internetu na stará představení. Divadlo je důležitým uměleckým projevem a výborným nástrojem, jak vyjádřit city.

Moc mi chybí doba, kdy jsme s rodinou a přáteli chodili do divadla. Doufám, že se vše zlepší a zase bude vše normální. Rozumím tomu, proč umělci nyní nehrají.

Od divadelníků, kteří se věnují práci s teenagery, očekáváme, že chápou to, že nejsme ani dospělí, ani děti. Bojujeme za svá práva a procházíme si těžkým obdobím. Mějte pro nás tedy pochopení a mějte nás rádi.

Poselství 2023Stáhnout

Poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 20. března 2023

Výbor Českého střediska ASSITEJ udělil Cenu ASSITEJ 2022 Doře Bouzkové “za dlouhodobě originální a inspirativní autorskou divadelní tvorbu pro děti, při které plně využívá možností loutkového divadla. Její práce se vyznačuje nadhledem, nadsázkou a schopností sdělovat hluboké myšlenky a silné příběhy odlehčenou a hravou formou, přístupnou i nejmenším divákům”.

Dora Bouzková

Loutkářka, herečka, performerka a lektorka. Absolventka hudebně-dramatického oddělení Pražské konzervatoře (1999) a Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU (2006). Už v průběhu studia v roce 2001 založila Loutky bez hranic. V rámci tohoto občanského sdružení připravuje spolu s dalšími tvůrci inscenace a organizuje výtvarně-divadelní workshopy určené především dětem.

Herectví Dory Bouzkové charakterizuje zejména osobní charisma, autenticita a porozumění nejmenším divákům. Ty při své tvorbě vnímá jako partnery, kteří aktivně spoluvytvářejí představení a jeho atmosféru.

Výrazným a oceňovaným počinem Dory Bouzkové je inscenace Příběhy malé Lupitiny González. Bouzková ji připravila jako hold svým mexickým předkům a dětem v ní otevřeně a s nadhledem zpřístupnila obtížné téma. Nechává je nahlédnout na smrt jako na něco, co je běžnou součástí života, co je nutné přijmout, na co je možné podívat se i s odstupem, dokonce s humorem, ale plným citu. Právě to je pro tvorbu Dory Bouzkové charakteristické: je otevřená závažným tématům, které citlivým a zábavným způsobem přibližuje dětem. Její spontánní přístup je pravdivý, bez matoucích pozlátek. Nejmenší diváci ho bez problémů přijímají a umí ho ocenit.

Příběhy malé Lupitiny González získaly ocenění např. na Mezinárodním festivalu Puppet is a Human too 2019 a 2021 (Varšava, Polsko) a cenu za „nejlepší představení pro děti“ + cenu za „herecký výkon“ na Festivalu of Puppetry Art 2018 (Bielsko-Biała, Polsko).

Dalším úspěšným autorským titulem Dory Bouzkové je Nedopečený koláček, který se stal vítěznou inscenací druhého ročníku mezinárodního festivalu loutkového divadla AMPLION 2021. Za výkon v představení byla Bouzková jako herečka nominována na Cenu Thálie 2020 v kategorii Loutkové divadlo, a to s odůvodněním, že „její výkon potvrzuje hereččinu promyšlenou práci s loutkou, i bohatou zkušenost v citlivé interakci s publikem“.

Dora Bouzková tvoří především pro české publikum, ale často vystupuje i v zahraničí, se svými inscenacemi procestovala mj. Mexiko. V poslední době se soustředí také na režírování ve statutárních divadlech. Společně se scénografem Matějem Formanem a hudebníkem Markem Doubravou připravila např. inscenaci Plavba za duhou pro brněnské Divadlo Radost (2021) a ve spolupráci se scénografem Pavlem Hubičkou inscenaci Čarovná zimní pohádka pro Divadlo Lampion Kladno (2023).

Věnuje se také pedagogické práci a sociálně divadelním aktivitám (azylová zařízení Stráž pod Ralskem, Bělá pod Bezdězem, Červený Újezd, Ústav pro mentálně postižené Veliki Popovac v Srbsku), vedla semináře v rámci přehlídky Loutkářská Chrudim i jinde. Pro rozhlasového Hajaju napsala sedmidílnou sérii pohádek na dobrou noc.

Jejím výchozím krédem pro divadelní i pedagogické působení je, že „učitel a umělec by měl být dítěti vzorem, inspirovat, ponoukat, otevírat, provokovat…“

Cena byla předána 14. ledna 2023 po premiérovém uvedení představení Čarovná zimní pohádka v Divadle Lampion.

Cenu Českého střediska ASSITEJ uděluje výbor Českého střediska ASSITEJ za výjimečný umělecký počin či významnou osobnost v oblasti divadla pro děti a mládež.

Cena Českého střediska ASSITEJ 2022 byla udělena Doře Bouzkové

České středisko ASSITEJ, Sdružení pro tvořivou dramatiku, PRO ASSITEJ, KD Mlejn, Divadlo v Dlouhé, Divadlo v Celetné, Divadlo Disk

S podporou hlavního města Prahy

Neděle 10.3.2019

Divadlo Disk, Karlova 26, 116 65 Praha 1    tel.: +420 234 244 254        e.mail: disk@divadlodisk.cz

19:30    Divadlo Disk

Prodaná nevěsta na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018

Komická opera o věrné lásce a zrádných intrikách, o snu o divadle národním a o zrodu českého herce.

„Již čas, aby postaven byl chrám dramatické Musy české! Neboť Národní divadlo jistě má býti chrámem, kde duch a srdce ke zřídlům oněch zásad se uvádí, na nichžto veškeré obraty i pokroky společenské spoléhají. A kde se zrodily tyto zásady? Nikde jinde než v lidské vůli.  A hlasateli této vůle, kněžími tohoto chrámu, nechť nám jsou herci čeští.“

Z proslovů při položení základních kamenů Národního divadla, 1868:

Inscenace pro diváky nad 14

https://www.divadlodisk.cz/prodana-nevesta-v-letech-1868-az-2018

Neděle 17.3.2019

Divadlo v Celetné, Celetná 17, Praha 1     tel.: 222 326 843, 608 327 107   e-mail: rezervace@divadlovceletne.cz  

10:00       Umělecká agentura Pierrot

Carlo Collodi: Pinocchio


Byl jednou jeden kus dřeva. Nebylo to žádné vzácné dřevo, ale obyčejné poleno, jaká se v zimě přikládají do kamen a do krbů, aby se vyhřály pokoje.“ Bylo to ale také neobyčejné poleno, protože bylo živé. Oživlé dřevo se v rukou kmotra Geppetta promění v hezkého panáčka. Geppetto ho pojmenuje Pinocchio a stane se mu otcem. Panáček s drze dlouhým nosem je však velice neposlušný synek. Svému tatínkovi přinese spoustu trápení a sám zažije přemnoho dobrodružství na své cestě za poznáním dobra a zla na světě: uteče do loutkového divadla, setká se se zlověstným Ohňojedem, s proradným Lišákem a Kocourem, nic nedbaje na moudré rady mluvícího cvrčka, cestuje na zázračné pole i přes moře… Vrcholné dobrodružství na něj však čeká opět u tatínka, po návratu do „rodné“ řezbářské světničky: zůstane dál pyšným dřevěným panáčkem? Nezbední chlapci totiž, když se polepší, mají zázračnou moc. Nesmrtelný Pinocchiův příběh, v němž si v režii hostující Zoji Mikotové „živí“ herci  „podají ruce“ s loutkami mnoha provedení a velikostí, okouzlí všechny děti i jejich rodiče.

Inscenace pro děti od 4 let http://www.pierrot.cz/divadlo-pro-deti/pinocchio/

18:00    Ty-já-tr

Ostře sledované vlaky

Hořká komedie o dospívání a lásce s válkou v zádech.

Divadelní adaptace vynikající novely Bohumila Hrabala. Hra o dospívání. Výpověď kluka, který ohledává vlastní dospělost a kterému chybí už jen krůček, aby do ní vstoupil… a který ho nakonec skutečně udělá. Bohužel ve chvíli, kdy doba „vymknuta ze svých kloubů šílí“, jak by řekl jeho vrstevník Hamlet v docela jiném příběhu, zato s víc než podobnými pocity…

Inscenace pro diváky nad 14

http://divadloradar.cz/predstaveni/2018/ostre-sledovane-vlaky

KD Mlejn, Kovářova 1615/4, 155 00 Praha 5 – Stodůlky    +420 777 710 666  Mail: info@mlejn.cz

11:00      Divadlo Buřt

V KRUHU: Austrálie

V době snů, kdy země byla nebem a nebe bylo zemí se začali objevovat první baobaby, klokani i lidé. Jak se to stalo? Proč si dát pozor na duhového hada? Jak se uchránit před nedobrými démony a kdo to byli Aboriginci? Za zvuků digeridoo vás provedeme austrálskými příběhy a na závěr si troubení můžete vyzkoušet. Pojďte s námi do kruhu!

Inscenace je určena dětem od 4 let
https://www.facebook.com/divadloburt.cz/

Studio Řetízek, Karlova 26, 116 65 Praha 1    tel.: +420 234 244 254    e-mail: disk@divadlodisk.cz

Studio Řetízek, Karlova 26, 116 65 Praha 1 tel.: 234 244 254 e-mail: disk@divadlodisk.cz

19:30 Divadlo Disk

My, zvířata

“Vyslovil jsem a udělal zvířecké a neodpustitelné věci. Co tedy se mnou jiného než mě odvézt do zoo?”

Ve spolupráci Divadla Dagmar a katedry výchovné dramatiky DAMU vzniklo scénické čtení vycházející ze stejnojmenné knihy Justina Torrese.

Zdánlivě prostý příběh tří bratrů na americkém předměstí zkratkovitým a strhujícím způsobem rozkývá rozpory rodinné sounáležitosti a nalézání vlastní identity. Skrze humor a něhu probleskují předzvěsti budoucí tragédie.

Pro diváky od 14 let

https://www.divadlodisk.cz/my-zvirata-

Pondělí  18.3.2019

Divadlo v Celetné, Celetná 17, Praha 1     tel.: 222 326 843, 608 327 107 e-mail: rezervace@divadlovceletne.cz    

10:00      Divadlo Alfa

ALFA FARMA

Bude líp!

Tomsa Legierski a kolektiv (volně v inspiraci dílem G. Orwella). Divadlo Alfa připravuje už několik let vlastní adaptace děl světové i české klasiky, které úspěšně oslovují dospívající publikum, zejména středoškoláky. Po titulech Hamleteen, Ostře sledované vlaky nebo Gazdina roba se plzeňští divadelníci tentokrát zaměřili na dílo George Orwella, především Farmu zvířat. Svět bajky, která rozkrývá plíživé nebezpečí vzniku totality, zasadili do Československa 50. let a nazvali „α farma“ (čti alfa farma). Kolektiv tvůrců se inspiroval skutečným příběhem a dobové reálie a autorský text konzultoval s pracovníky Ústavu pro studium totalitních režimů. Proč došlo k takovému posunu? Pouhá ilustrace knižní předlohy nestačí, shodli se tvůrci – a pokud chceme zesílit výpovědní hodnotu inscenace, můžeme a musíme se obrátit k dějinám vlastní země.

Alfa farma

Do skutečného příběhu, jakých se v 50. letech na českém venkově odehrály tisíce, aplikovali tvůrci po svém svět bajky George Orwella, odhalující mechanismy plíživého vzniku diktátorských systémů. Divadelní prostředky – a zvláště prostředky loutkového divadla – zvýrazňují alegoričnost a současně sílu takového sdělení.

Inscenace je určena divákům nad 14 let

www.divadloalfa.cz

Studio Řetízek, Karlova 26, 116 65 Praha 1 tel.: 234 244 254 e-mail: disk@divadlodisk.cz

17:00 KALD DAMU

Překrásná Vasilisa

Zdánlivě nefunkční předměty ožívají v pohádce o Překrásné Vasilise. V chaloupce zhasne světlo. Macecha vyhání Vasilisu do temného lesa hledat nové. Rozsviť! Rožni! заже́чь! Ruská lidová, v loutkové hi-tech verzi.

Pro děti 6+

Divadlo v Celetné, Celetná 17, Praha 1     tel.: 222 326 843, 608 327 107 e-mail: rezervace@divadlovceletne.cz    

18:00       Damúza

Z tajného deníku Smolíčka Pé 

Pohádka s loutkami a živou hudbou pro malé diváky.

Svět je jako gramofonová deska a otázkou je, do jaké dráhy se jehla zarazí. Když k Jeskyňkám, tak jste Smolíček… Však to znáte, poslouchat rodiče je někdy těžké, zvlášť, když je táta jelen. Ke všemu trochu staromódní, který neumí připravit pořádnou oslavu s tancem a dortem. Koho by bavilo být na své narozeniny sám? A Jeskyňky jsou tak dobré tanečnice, ach…

Vhodné pro děti od 6 let a jejich rodiče
www.damuza.cz

Úterý 19.3.2019

Divadlo v Celetné, Celetná 17, Praha 1     tel.: 222 326 843, 608 327 107   e-mail: rezervace@divadlovceletne.cz 

14:00 Divadlo DRAK

A na noze pevnina

Příběh o malé holčičce, která ráda skákala a tančila.

Autorská inscenace o nezdolné touze hýbat se a tančit. Malá holčička Jazmína nejraději ze všeho skáče a tančí. Jednoho dne se však něco přihodí a ona najednou tančit nemůže. Začne si všímat, co se hýbe a tančí kolem ní. Dobrodružství imaginace a radosti ze hry, ve které se prolíná fantazie s realitou, může začít!

Něžně dravý a skutečný příběh o radosti z pohybu pro děti a děti v nás.

Pro děti od 4 let

A na noze pevnina

Studio Řetízek, Karlova 26, 116 65 Praha 1 tel.: 234 244 254 e-mail: disk@divadlodisk.cz

17:00 KALD DAMU

Bao! Bao!

Bao nezná nic jiného než práci v rodinném obchodě. Jednoho dne ale obdrží záhadný dopis! Cesta za neznámým odesílatelem se změní v životní pouť. Jejíž pokračování může zachránit jedině kouzelný čaj…

Pro děti 8+

Divadlo v Celetné, Celetná 17, Praha 1     tel.: 222 326 843, 608 327 107 e-mail: rezervace@divadlovceletne.cz    

19:30      Spolek Kašpar

Růže pro Algernon

Tragikomický příběh dementního muže, který chce být chytrý. Nejúspěšnější inscenace spolku Kašpar.

Divadelní spolek Kašpar / Divadlo V Celetné

Inscenace pro diváky nad 14

Růže pro Algernon

Středa 20.3.2019

Divadlo v Celetné, Celetná 17, Praha 1     tel.: 222 326 843, 608 327 107    rezervace@divadlovceletne.cz 

10:00     Taneční studio Light

Bylo nás pět

Tanečně divadelní inscenace na motivy stejnojmenné knihy Karla Poláčka
Povinná školní četba Poláčkovy knihy Bylo nás pět je pro dnešní děti nudná už jenom proto, že je povinná a sto let stará. Oblečení, zvyky, čeština a hry kluků a holek v knižní předloze vypadají pro současné čtenáře starobyle a nudně.
Ale co se s takovými názory dětí stane, když si na motivy knihy Karla Poláčka začnou hrát?
Nejsou náhodou děti pořád stejné?

Jsou radosti kluků a starosti holek i dnes taky takové?
„ A když oni jsou takoví – my budeme taky takoví!“
Pročež jsme rádi, že Karla Poláčka máme!

Inscenace pro děti od 6 let

https://tanecnistudiolight.cz/bylo-nas-pet/

a

Taneční studio Light

Už je čas, bratře?

Inscenace na motivy pohádky Ladislava Smoljaka líčí dobrodružství malých bílých rytířů při léčbě chřipky acylpyrinem.

Vhodné i pro nejmladší diváky.


Studio Řetízek, Karlova 26, 116 65 Praha 1 tel.: 234 244 254 e-mail: disk@divadlodisk.cz

17:30 KALD DAMU

Nejmenší ze Sámů

Za polárním kruhem, kde vládne zima a chlad, žijí Laponci. Mají svá sobí stáda, o které se starají a když už sobi nemají co jíst, vydávají se s nimi pastevci na cestu za potravou. Jednoho dne na takovou cestu vyráží i nejmenší Sámi. Netuší, co ho čeká, ale bezhlavě se pouští do dobrodružství.

Pro děti 6+

Pátek 22.3.2019

Divadlo v Dlouhé, Dlouhá727/39,  110 00  Praha 1    tel.: +420 221 778 629  divadlo@divadlovdlouhe.cz

10:00     Divadlo v Dlouhé

Alena Kastnerová, Jan Borna: O líné babičce

Návod na to, jak se nebát (plnit si své sny) a užívat si (života)!

Většina babiček jsou elegantní upravené staré dámy, které mají doma vždy pečlivě uklizeno a vzorně napečeno. Nebo to jsou roztomilé stařenky, co kdykoliv ochotně pohlídají vnoučata. Babička z naší inscenace je ale úplně jiná – neuklízí, nepeče, nevaří a občas ani nehlídá děti! I když je má ráda! Ona si totiž plní svá dávná přání, která si celý život střádala do starého škapulíře. A tak z něj pokaždé, když má čas, chuť a náladu, vytahuje jeden papírek za druhým a dělá to, po čem touží. Nic pro ni není problém! Zalétat si balónem? Prima! Naučit se potápět? Proč ne! Vylézt na osmitisícovku? Skvělé!!! Tahle babička totiž zvládne úplně všechno! A možná díky ní přijdete i Vy na spoustu vlastních přání, která si začnete plnit. Řídit nejrychlejší auto na světě? Šlapat do kaluží, aby vás nikdo neviděl? Konečně dělat to, co chcete, a ne to, co se od vás očekává? Tak do toho! Nechte se inspirovat naší „línou“ babičkou!

Za mecenášskou podporu inscenace děkujeme také rodině Vránových

Inscenace je určena divákům nad 6 let
https://www.divadlovdlouhe.cz/repertoar/o-line-babicce/

Pondělí 25.3.2019

Divadlo Disk, Karlova 26, 116 65 Praha 1    tel.: +420 234 244 254    disk@divadlodisk.cz

19:30     Divadlo Disk

Press paradox 

Autorská inscenace tvůrčí skupiny 8lidí vychází z události, která nedávno otřásla mediálním světem. Ruský novinář Arkadij Babčenko, žijící v emigraci na Ukrajině, se stal obětí vraždy. Stopy po jejím objednavateli vedly do Babčenkovy domoviny, do vysokých vrstev ruské společnosti. Novinářská obec přišla o dalšího kolegu, který byl coby nepohodlný kritik Putinova režimu jednoduše odstraněn.

Tak by se celá situace jevila, pokud by ovšem den po oznámení novinářovy smrti nevystoupil živý Arkadij Babčenko na tiskové konferenci a neoznámil, že se jednalo o operaci ukrajinské tajné služby, která se skrz fingování Babčenkovy smrti pokusila zadavatele vraždy dopadnout.

Co dnes uvádí novináře v ohrožení?

Kdy dát přednost bezpečí a kdy navzdory veškerému riziku dodržet novinářskou etiku?

A kdo vlastně je Arkadij Babčenko?

Inscenace je určena divákům nad 14 let

https://www.divadlodisk.cz/press-paradox

Přehlídka ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 2019 – program

 

Výbor Českého střediska ASSITEJ uděluje Cenu ASSITEJ 2018  paní Ireně Konývkové – “za dlouhodobé zásluhy o kvalitu a rozvoj dětského divadla v oblasti pedagogické, metodické a organizační”.

Mgr. Ireně Konývkové

Od počátku 80. let učitelka LŠU/ZUŠ, vedoucí dětských a středoškolských souborů, např. HOP-HOP a HOPÁČEK, v letech 1981 – 1995 také souboru dospělých MINIDIV.
V LŠU navázala na práci své bývalé vedoucí Soni Pavelkové. Soubor HOP-HOP se pod vedením I. Konývkové zúčastňuje mnoha mezinárodních festivalů v Lucembursku, Itálii, Anglii, Švýcarsku, Německu, Rakousku.

Jedna z největších osobností dětského divadla a dětského přednesu.
Vedle divadelních inscenací je nedílnou součástí její práce sólový i kolektivní přednes.
Bohatá lektorská činnost.

Cena bude Ireně Konývkové předána v úterý 20.3.2018 před představením Azher, které nastudovala se souborem HOP-HOP (ZUŠ Ostrov).

Soubor HOP-HOP byl založen v roce 1974 Soňou Pavelkovou, jako mladší soubor literárně dramatického oboru Lidové školy umění Ostrov, za jejího působení se ostrovský dramaťák dostal do podvědomí dětského divadla a Soňa Pavelková pak jednou z hlavních osobností dramatické výchovy.  Po jejím odchodu do Prahy v roce 1980 v započaté tradici pokračovala Irena Konývková a soubor rozšířil svou slávu i za hranice České republiky. V září 2017 měl v režii Ireny Konývkové 84 premiér (od krátkých vtipných kousků až po vážná složitější témata, záleží na tom, na co mají právě jeho členové chuť, o čem chtějí vypovídat), z toho 49 představení bylo možno vidět na národních přehlídkách všeho druhu (Dětská scéna, Wolkerův Prostějov, Šrámkův Písek, Mladá scéna, Loutkářská Chrudim, Celostátní přehlídky ZUŠ, Jiráskův Hronov) a stejně tak na festivalech v Anglii, Belgii, Indii, Itálii, Litvě, Lucembursku, Německu, Rakousku, Slovensku, Švýcarsku, a to i několikrát. V roce 2014 posílil tvorbu souboru další režisér, absolvent I. Konývkové, Ondřej Šulc. Do září 2017 si tak soubor připsal v jeho režii 5 premiér.

Soubor hraje poměrně často (má i 75 akcí za rok), a to pro různé druhy škol a školských zařízení, na různých přehlídkách a festivalech, ale i třeba pro babičky a dědečky v pečovatelském domě, v cizině pak v němčině nebo angličtině. Sám je pořadatelem mezinárodní divadelního festivalu dětí a mládeže Soukání Ostrov. 2017 proběhl 11. ročník tohoto bienále.

Každé představení se hraje tak v průměru 25x, a to v průběhu 2-3 let (ale představení Naslouchej má dokonce 65 vystoupení).

V roce 2017 soubor obdržel Cenu Pavla dostála. Podle preambule se jedná o cenu, která může být udělena výhradně jednomu amatérskému divadelnímu souboru, který v současné době působí na území ČR a jehož působení je dlouholeté a mezi zainteresovanou veřejností známé a uznávané, jako výraz ocenění dlouholeté kontinuální umělecké i organizační činnosti, která je přínosem pro rozvoj oboru.

Úctyhodné je,  že soubor HOP-HOP je teprve čtvrtým oceněným souborem v České republice a že každý rok je více návrhů na souboru HOP-HOP se shodli jednohlasně všichni zainteresovaní např. i město Hronov, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Ministerstvo kultury, Amatérská divadelní asociace, České středisko AITA/IATA, Klub přátel umění ČR, Společnost amatérské divadlo a svět, Svaz českých divadelních ochotníků, České středisko loutkářské asociace UNIMA.

Cena byla předána režisérce souboru Mgr. Ireně Konývkové a třem členům souboru vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem, ředitelkou NIPOS a prezidentkou české AITY/IATY Lenkou Lázňovskou, starostkou Hronova Hanou Nedvědovouo za účasti doc. Milana Uhdeho,  náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje Martiny Berdychové, ředitelky Odboru regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury Zuzany Malcové.

Cena ASSITEJ byla Mgr. Ireně Konývkové předána 20.3.2018 v Divadle v Celetné po představení Azher, které připravila se souborem ZUŠ Ostrov HOP-HOP! a s úspěchem uvedla v rámci 18. ročníku Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež,