„Je to jenom loutka a přece to dokáže!“
15. ročník Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež je minulostí. A jaký byl?
Kdo jste ho navštívili, zavzpomínejte s námi. A kdo jste ho promeškali, snad vám naše vyprávění ušlé zážitky trochu přiblíží a povzbudí vás, abyste příští rok přišli. Protože letos to fakt stálo za to!!!
Jakmile se v březnu Celetnou začne rozléhat milé dětské štěbetání, znamená to, že opět začala každoroční Přehlídka ke Světovému dni divadla pro děti a mládež. Její 15. ročník proběhl ve dnech 16.-22.3.2015 (15 představení se uskutečnilo v Divadle v Celetné, 1 v KD Mlejn a 1 v Divadle DRAK v Hradci Králové) a znovu přivedl do divadla bezmála 2 tisíce natěšených školáků všeho věku.
Za dětmi přijely soubory nejen z Prahy ale i z mnoha míst České republiky (např. 3 z Brna, 2 z Liberce, po jednom z Turnova, Svitav, Ostrova a Ústí nad Labem) a pro nás pořadatele byla radost sledovat, jak se dětem představení líbila, jak pozorně sledovaly a prožívaly děj, jak se nechaly okouzlovat a unášet příběhy.
Návštěvníci si pochvalovali vysokou úroveň jednotlivých inscenací i pestrost a dramaturgickou nápaditost přehlídky. Jako organizátoři si velmi dáváme záležet, aby program zahrnoval různorodá představení (klasické pohádky, klauniádu, loutková představení, taneční interaktivní představení, komedie i dramata, představení hraná dětmi a studenty), která mohou uspokojit všechny věkové skupiny diváků jak svou adresností tak i způsobem ztvárnění a svou uměleckou výpovědí.
K účasti jsou pravidelně zvány studentské soubory, letos to byly Torzo na Druhou ze ZUŠ Turnov, Bubliny ze Svitav, Divadlo Vydýcháno ze ZUŠ Liberec a Na poslední chvíli ze ZUŠ Ostrov a jejich představení opět zabodovala, ačkoliv jejich publikum bylo tvořeno žáky 1. a 2. stupně ZŠ, tedy velmi náročnými diváky, kteří umějí důkladně prověřit opravdovost příběhu i zpracování.
Mládež se velmi bavila při představení Závisláci, jež se vážně i nevážně zamýšlelo nad vlivem médií na život mladých a na utváření jejich životního postoje. Ukazovalo podivný modrobílý svět, ve kterém žijí dnešní mladí (nebo jejich část), kde se na různých sociálních sítích virtuálně seznamují, přátelí, sdílejí své zážitky a „lajkují“ a když se pak osobně setkají, nedokáží si třeba ani nic říci…
A velmi se líbilo i představení Jednou v Chelmu, které vycházelo z předlohy I. B. Singera (Lemel a Tzipa). Kromě pohádkového příběhu ukázalo dětem i židovské tradice, rituály, obřady a zvyky, jejichž studiem se soubor zabýval v průběhu přípravy inscenace. Celým představením se prolínal humor, tanec a zpěv. V souboru Divadla Vydýcháno, který toto představení uvedl, hrají děti s různou divadelní zkušeností, ale nadšeně chodící do dramaťáku ZUŠ Liberec.
Potěšili ale i všichni ostatní: Zvědavé slůně z Ateliéru VDN z Brna, soubor Lokvar s poetickou Malou mořskou vílou, Jiří Bilbo Reidinger se Sylvií Krobovou a jejich zlobivým tučňáčkem Pinguem aj.
Každodenní program byl zakončen večerními představením pro mládež a dospělé. A opět – volba souborů a představení vyšla na jedničku (Činoherák Ústí, Divadlo Petra Bezruče, Burnateatr, Veselé skoky a Geisslers Hofcomoedianten). Výborné inscenace, rozmanité žánry, skvělý divadelní zážitek a nadšení diváci.
Samostatnou kapitolou bylo představení Divadla DRAK Labyrint světa a ráj srdce. V Komenského podobenství se budova Draku proměnila v imaginativní svět, kde se diváci mohli svobodně pohybovat a stejně jako poutník na vlastní kůži poznávali a zažívali rozličné stavy a řády… Každý si zvolil vlastní jedinečnouz cestu Labyrintem a všemi jeho lákadly, pastmi, slepými uličkami i tajnými poklady. Inscenace nabídla mladým divákům nepřikrášlený pohled na dnešní svět dospělých a varovala před jeho nástrahami.
Jedinou smutnou událostí festivalového týdne byla zpráva 
o odchodu prof. Josefa Krofty, kterému jsme právě před rokem při Přehlídce ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 2014 předávali Cenu ASSITEJ. Vážený a milý pane Krofto, děkujeme za Vaše krásná představení a za všechno, co jste pro české loutkové divadlo vykonal.
Cena ASSITEJ byla ovšem udělena i letos. Jejím držitelem se stal ředitel Naivního divadla Stanislav Doubrava a získal ji mimo jiné za dlouholeté vedení Naivního divadla Liberec, ve kterém inicioval řadu původních českých her pro děti vesměs školního a předškolního věku a umělecky vysoce kvalitních inscenací moderního i tradičního loutkářství. V první řadě jeho zásluhou je dnes Naivní divadlo Liberec žádaným vyslancem českého loutkového divadla pro děti a mládež do celého světa. Keramickou cenu jako každý rok vyrobily děti ze ZŠ Donovalská pod vedením paní učitelky Vadlejchové.
Na závěr vyprávění o průběhu 15. ročníku Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež jsme si nechali 4 největší zážitky (bez udání pořadí), 4 inscenace, které nás letos nejvíce chytily za srdce..
* Kopanec (Činoherák Ústí)
Hra je velice silná, emotivně vyhrocená, obnažující nevzdělanost, vypatlanost, absenci jakéhokoli povědomí o hodnotách života u nezanedbatelné části společnosti. Z vynikajících výkonů Jana Plouhara a Václava Hanzla nás dodnes mrazí. Jak výstižně napsal Vladimír Hulec v Divadelních novinách: „V Činoheráku vědí, o čem hrají, a jsou si dobře vědomi, že nelze na první pohled banální nespravedlnosti nechat bez povšimnutí…“
* Hygiena krve (Divadlo Líšeň)
Hra inspirovaná svědectvími a vzpomínkami lidí, kteří prožili holocaust, ale i dobovými dokumenty, projevy nacistických vůdců a texty ze současných militantních neonacistických webů. Výpovědi vrahů a obětí. Inscenace má výraznou výtvarnou a hudební složku. Na jevišti jsou kovové loutky, šrot, ostnaté dráty, které slouží jako symboly tvrdosti a neúprosnosti, ale také objekty z kovu – chladného a naleštěného, i kovu ve fázi rozkladu, představující nejodhalenější, poslední podobu člověka. Nadčasová výpověď o metodách moci selektující lidské bytosti na hodnotné a bezcenné. V kontrastu k této ideologii hra vykresluje utrpení oběti – člověka zbaveného veškerých práv, rodiny, majetku, důstojnosti.Emotivní výpověď vyvrcholila, když se k závěru inscenace ozval z jeviště slabý ženský hlas, citující z dopisu, který neznámá žena zašila do svých šatů před tím, než byla nacisty zavražděna: „Dříve než odejdu z tohoto světa, chci Vám, moji nejmilejší, zanechat několik řádek. Dojde-li Vám někdy toto psaní, já a my všichni už tady nebudeme…“. Sál byl ztichlý, pohnutí a dojetí, které jsme všichni cítili, nejde ani popsat.
* Karneval zvířat (Tanec Praha)
Interaktivní taneční představení pro děti vzniklo na motivy stejnojmenné hudební suity francouzského skladatele Camille Saint-Saënse. Inscenace propojuje pohyb a tanec s videoprojekcemi, originální hudbou a zvuky, zdůrazňuje i hru světla a stínu, ticha a nehybnosti. Tvůrci se spolu s dětmi vydali pod zem, vzlétli na nebe, potopili se do hlubin i ztratili se v trávě. Našli tam a vytvořili mnohá nová, roztodivná stvoření. Bylo dojemné sledovat, jak děti pod vedením tanečnic ztrácejí ostych, jak je nádherná hudba a atmosféra pohlcuje, jak bosky na bílém baletizolu opravdu tančí… A znovu ty zrádné slzy v očích… Nezapomenutelný zážitek pro dospělé diváky v hledišti a hlavně pro děti na jevišti.
* O beránkovi, který spadl z nebe (Naivní divadlo Liberec)
Tento jednoduchý příběh je inspirován motivy z obrázkové knížky německého autora Freda Rodriana. Představení s minimem slov je určeno pro nejmenší předškolní děti (věk 2-4 roky) a vypráví o oblačném beránkovi, který spadl z nebe. Není náhodou, že představení získává ceny, kdekoliv je uvedeno. Je totiž vkusné, milé a citlivé. Inscenace je hravá a evidentně baví všechny přítomné (malé i velké), nejen v hledišti, ale i na jevišti. Do nejmenších detailů propracovaná scénografie, půvabné dřevěné loutky, dojemný příběh, který skýtá prostor pro řadu loutkářských vychytávek – beránek navázaný na balónky skutečně létá, střílí se z děla, dokonce přijíždí velké hasičské auto s dlouhým výsuvným žebříkem, loutková provazochodkyně přechází po nataženém provazu… A právě v tomto okamžiku, kdy drobounká tanečnice balancuje nad dětskými hlavami a všichni hledí vzhůru v napjatém očekávání, se do ztichlého sálu ozvalo obdivné dětské zvolání: „Je to jenom loutka – a přece to dokáže!“ A znovu to šimrání v očích… Naivní divadlo nás prostě zase nadchlo.
Pro děti byla ještě milým dárkem navíc možnost osobně si na jevišti vyzkoušet scénu inscenace, pouťové atrakce a loutky a hrát si s nimi.
Takže na úvodní otázku – jaký byl 15. ročník Přehlídky ke světovému dni divadla pro děti a mládež? – si směle odpovídáme, že podle nás krásný…
A moc doufáme, že příští ročník se mu přinejmenším vyrovná. Už máme několik zajímavých tipů na představení, tak se těšte a přijďte.
Za rok v březnu 2016 zase na shledanou!