Přihláška za člena ASSITEJ EN

Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež

International Association of Theatre for Children and Young People Association

Association Internationale du Theatre pour l´Enfance et la Jeunesse

Mezinárodní divadelní workshop Ostrava 2001

K projektu mezinárodního divadelního Workshopu, za účasti seminaristů z Česka, Slovenska, Polska a Německa, Mostkovice, Plumlov, Prostějov, Ostrava, 16. – 30. 7. 2001

Již několik let, vždy v letních měsících střídavě v Německu, Polsku a v České republice probíhá Mezinárodní Workshop pro mládež od 15 do 25 let, prozatím vždy pod názvem „Trienále“… Předloni proběhla tato tvůrčí dílna v Jelenie Goře – Polsko, v loňském roce jsme se s DIVIDLEM Ostrava Trienále zúčastnili ve Waldenburgu – Německo, pro rok 2001 byla na řadě jako pořadatelská země Česká republika.

Němečtí a polští pořadatelé nabídli organizaci Workshopu 2001 DIVIDLU Ostrava. Byť již máme nemalé zkušenosti s pořádáním přehlídek, dílen a festivalů, bylo nám jasné, že vše bude především otázka peněz a pak spolupracovníků – ještě přesněji partnerů. Prvý problém vyřešil částečně projekt Komise „Mládež pro Evropu“, který se nám podařilo vyhrát, druhý pak rovnocenná spolupráce s Centrem volného času SPEKTRUM Prostějov. Přes naprosto neočekávané odvolání ředitelky CVČ, která byla jediným garantem za Prostějov a veškeré dohody byly uzavřeny pouze s ní (bohužel jen ústně) dva dny před začátkem Workshopu, jsme tady našli nejen fandy celého projektu, ale především plnoprávné partnery. I když vlastně v den zahájení o ničem nic nevěděli, a naskakovali do již rozjetého vlaku ve svých dovolených a prázdninách. Pomoc a porozumění jsme získali u starosty a u všech hodných lidí v Plumlově. Na rozdíl od zastupitelů Prostějova, kteří po celou dobu úspěšně hráli „mrtvé brouky“, jen aby si nepohněvali nadřízené okresní a krajské ORGÁNY… Přes jejich pasivitu a lži – i následné pomluvy a klacky pod nohy – nám například firma TAITO zajistila videozáznamy, dopravu – a tisíce dalších nečekaných drobností, Ing. Bohumil Moudrý se svou Agenturou vše ozvučil, nasvítil, ředitelka Městského divadla paní Mgr. Jana Zikmundová pomohla s praktikábly, linoleem a mnoha dalšími věcmi, Mirek Srostlík – Moravský nám zprostředkoval kontakty s novináři – a hygienou, mimo to vedl řezbářskou dílnu. Mnoho dalších obětavých lidí z Prostějova a okolí nám dokazovalo, že přátele a pomoc asi nelze hledat u politiků a funkcionářů, ale u lidí! Například Standa Bureš z Plumlova v podstatě zajistil veškeré technické zázemí projektu. Sehnal a vymyslel postavení lešení a celé scény, zajišťoval dopravu, zprovoznil šatny, teplou vodu, proud, zasypal díry vymleté přívalovými dešti… Díky němu (a všem Plumlovským) cítili jsme se být na Plumlovském zámku doma!

Důležité bylo v samém počátku i najít téma celého projektu, scenáristu a režiséra, choreografii, náplň a lektory jednotlivých dílen tak, aby tato prázdninová činnost byla přitažlivá, zajímavá…Tématem se stala starořecká pověst o Orfeovi a Eurydice. Nese v sobě nejen silný a nadčasový příběh, ale i romantiku, opravdovou lásku, lidskou slabost, tragédii… Tedy vše, co dělá divadlo, ale i člověka nesmrtelným. Scénáře a režie se ujal Vlado Sadílek z Bratislavy, osobnost vskutku renesanční. Režisér, muzikant, výtvarník, skvělý herec, kamarád… Ten o spolupráci požádal dalšího slovenského divadelníka: Mariána Lacka, který vytvořil základní ideu scénografie. Slovenka byla i choreografka Renata Budniaková z Banské Bystrice. Věděli jsme, že u tohoto mezinárodního divadelního projektu se musíme opřít především o výtvarné, pohybové a hudební, emocionální působení – o to více jsme rádi, že hudbu napsal a realizoval Vladimír Georgiev z Ostravy, jeden z nejlepších divadelních muzikantů. Další evropskou osobností je řezbář a sochař Miroslav Srostlík – Moravský, který se svými seminaristy vytvoříl loutky, mnohé rekvizity a marionety. Práci s textilem a výtvarné řešení kostýmů, rekvizit, plakátů, a celou propagaci měla na starosti Hanka Štrbová z DDM Ostrava, odkud je i asistentka režie Jitka Kvasničková. Dílna fotografie dokumentovala dění celých čtrnácti dní, věnovala se i cyklu fotografií na téma „Láska“. Vedl ji Radim Pekař z Prostějova, a výstava 100 ks adjustovaných fotografií o velikosti 24×30 cm byla jedním z vrcholů práce Workshopu (po instalaci v Galerii „Modrý Anděl“ v Prostějově v současnosti koluje po Siovensku, odkud se přesune do Německa, v listopadu ji lze vidět na 17. Setkání divadel a lidí v Ostravě, a nakonec bude realizována v Jelenie Goře v Polsku). Videodílna, vedená Heikem Scheiderem z Lipska, zachytila celou práci Workshopu emotivním dokumentem, ale natočila i vlastni videoklip… Díky firmě TAITO, která výrazně pomáhala, především pak pánů Honzy Vychodila a Rudolfa Preclíka, vznikl profesionální televizní videozáznam celého představení, ale i 45 minutový dokument…

Co je tím nejcennějším vkladem, či snad dokonce výsledkem? Nad jedním vysněným, soukromým, a původně zdánlivě naprosto nereálným projektem se sešlo tolik významných osobností – většinou ve svém volném čase a bez nároků na odpovídající odměnu – chtějící pracovat s mladými lidmi ze čtyř zemi Evropy tak, aby si odnesli z pobytu v České republice zážitky a zkušenosti pro celý život. Abychom všichni, bez rozdílu věku a funkce odjížděli domů s pocitem, že když opravdu chceme – a věnujeme tomu svou energii, všechny síly, své zkušenosti – vznikne pravdivá výpověď o našem společném názoru na svět, na život, na dobu, ve které žijeme, na naše sny a plány, na budoucnost… Na to, že člověk je pánem svého osudu, i když to stojí moc a moc práce! Že pasivně přijímat to, co je nám předkládáno, je žít jen napůl. Že má obrovský smysl komunikovat s lidmi, hledat si k nim cesty, hledat společnou řeč, nebát se kompromisů, které ale nejsou ústupky, zbabělostí – naopak posilují vlastní osobnost, vlastní názor! Že vše, co člověk v životě udělá ze svého svobodného rozhodnutí, se mu vrátí v pocitu naplnění, sdělení – i katarze. Že člověk je všude stejný. Má své chyby, ale má to, co snad nikde jinde ve vesmíru není: má fantazii! A také to, že platí zákon zachování energie: když někam hodně vložíme ze sebe sama, ono se nám to vrátí! V konečném výsledku, ve sdělení, v pochopení diváků, kteří se pak stávají plnoprávnou součástí inscenace. A že ze 14 dnů celých deset pršelo? Že jsme měli zatékající stany, zažili jsme krupobití i přívalové deště, Hygiena nám objevila vadnou vodu, střevní chřipky nás určitě neposilovaly, byli jsme postavení před nečekané odvolání ředitelky, museli jednat s Prostějovskými radními? Přežili jsme vše, a všechny nás to posílilo. Semkli jsme se do obrovsky soudržné party lidí, kteří chtějí, kteří si nepřipouštějí, že by to, co dělají, nemohlo vyjít. I to počasí jsme nakonec přesvědčili – a hráli jsme dvakrát v krásných letních večerech!

Na závěr snad již jen prostý výčet těch, kteří se na realizaci tohoto projektu podíleli organizačně: O.S. DIVIDLO Ostrava, jmenovitě Saša Rychecký (produkce), Helena Skálová (ekonomika), Jitka Kvasničková (asistentka režie), Malvína Schmidtová (delegace seminaristů z ČR), Dividlani (úklid, vaření, pomoc při organizaci), Dům dětí a mládeže v Ostravě – Mariánských Horách, především ředitel Milan Fojtášek, starostové Moravské Ostravy a Ostravy – Mariánských Hor, Primátor města Ostravy… a další spolupracovníci. Z Prostějova je to fůra lidí, především řadoví pracovníci CVČ SPEKTRUM Prostějov, kteří do všeho spadli po odvolání ředitelky naprosto nevinně a ničeho netuše, ale uvěřili nám, uvěřili celému projektu a obětovali mu spoustu sil i svého volného času. A šli i do rizika – nevěděli, jak se zachovají radní Prostějova, okresu, kraje… Ateliér Miroslav Srostlík – Moravský, dokázal s lidmi, kteří neumí nic vytvořit nádherné loutky! Bob Moudrý a jeho agentura, která vše ozvučila a nasvítila. Firma TAITO, s.r.o. Prostějov. Rozhodující podíl mají Plumlovští, od starosty až po poslední trafikantku – všichni nám fandili a pomáhali. Za finanční pokrytí děkujeme Komisi „Mládež pro Evropu“, jmenovitě pak paní Andrei Řezníčkové, která nás při psaní Projektu nenápadně (a velmi účinně) navigovala rozbouřenými vodami současných předpisů a nařízení…A pokud jsme ve výčtu na někoho zapomněli? Není to důležité, to, co se napíše, je jen napsáno, ale to, co opravdu kdo udělal, co kdo zažil, to zůstává v něm, v nás, nemusíme se tím nikde chlubit – pro mnohé z nás je veřejná prezentace a klanění se veřejným trápením…!

V sobotu 28. a v neděli 29. 7. 2001, jsme, vždy od 21.30 hodin na nádvoří Plumlovského zámku, hráli představení „ORFEUS a EURYDIKÉ“. V sobotu pro 650, v neděli pak pro 450 lidí! Sen se splnil – a je tedy na čase vysnít si sen další, aby stále bylo o čem snít. A tak jsme se rozhodli tuto inscenaci ještě jednou oživit na našem již 17. Setkání divadel a lidí v Ostravě ve dnech 16. – 18. listopadu 2001! Hrát budem v novém Divadle loutek, a to hned dvakrát – jednou pro účastníky Setkání, jednou pak pro veřejnost Ostravy a další hosty! Pozveme si všechny ty nádherné lidi z Česka, Slovenska, Polska i Německa – a zase budeme moci alespoň tři dny být spolu, setkat se! A ukázat snad i Ostravě to, co jsme dokázali v Plumlově!

Přijďte se podívat, ať vidíte, a víte! Že, jako po všechny věky, i ta dnešní, námi staršími pomlouvaná mládež, bez ohledu na zemi, národnost, barvu pleti, světový názor a politickou příslušnost, stojí za to. Že v ní je skutečně naše budoucnost, ať chceme, nebo ne – a že i když ta budoucnost bude možná ještě tvrdší, než jsme si před nedávnem představovali, bude stát za to! Tak, jako naše děti za to stojí. Protože – my všichni jsme v nich, jsou v nich naše zkušenosti, výchova, názory, vítězství a prohry – ale především jsou v tom všem ony samy. Jejich svoboda, jejich štěstí, jejich budoucnost. My v nich budeme pokračovat, náš život se jimi naplňuje, ať se nám to líbí nebo ne!

Je to opravdu radost, moci se svou trochou, svou přítomností, prací nebo jen vnímáním podílet na takovém projektu. Vám všem přejeme zažít si takovou zkušenost alespoň jednou v životě… A věřte: vše, co jste investovali, vše se Vám vrátí!

Projekt Mezinárodního divadelního Workshopu „Mostkovice 2001“:
Téma: ORFEUS A EURYDIKÉ
Motto: „Je možné, aby myslící lidé uráželi sami sebe?“
Námět a produkce: Saša Rychecký, DIVIDLO Ostrava – ČR
Scénář, režie: Vladimír Sadílek – Bratislava – SR
Scénografie: Mgr. Marián Lacko, Rimavská Sobota – SR
Hudba: Vladimír Georgiev, Ostrava – ČR
Choreografie: Renata Budniaková, Banská Bystrica – SR
Kostýmy: Hana Štrbová, Lenka Grygarová, Ostrava – ČR
Rekvizity a scéna: Táňa Macáková, Bojnice – SR
Asistentka režie: Jitka Kvasničková, DIVIDLO Ostrava – ČR
Videodílna: Heiko Schneider, Leipzig – BRD
Videozáznam: Jan Vychodil, Ruda Preclík, TAITO, s.r.o., Prostějov – ČR
Fotografická dílna: Radim Pekař, Prostějov – ČR
Loutkářská dílna: Miroslav Srostlík – Moravský, Seč – ČR
Světla a ozvučení: Ing. Bohumil Moudrý, Prostějov – ČR
Ekonomika: Mgr. Helena Skálová, DIVIDLO, HLUBINA, Ostrava – ČR
Technické zajištění: Stanislav Bureš, Plumlov – ČR
Partnerská spolupráce: Pracovníci CVČ SPEKTRUM Prostějov a všichni dobří lidé…
Vedoucí skupin: Honorata Magdeczko Capote – Polska, Helenka Kopačková a Katka Sukeníková – Slovensko, Malvína Schmidtová – Česká republika

Saša Rychecký
vedoucí oddělení dramatické výchovy DDM,
vedoucí O.S. DIVIDLO,
vedoucí souboru DIVIDLO Ostrava,
producent Projektu Divadelní WORKSHOP „Trienále 2001“