Rozloučení s Janem Bornou
Jan Borna
25. 8. 1960 Příbram – 16. 1. 2017
Kmenový režisér a člen uměleckého vedení Divadla v Dlouhé. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem současného českého divadla. Jeho inscenace byly do značné míry autorské, často si sám psal scénáře nebo výrazně adaptoval předlohu. Specializoval se na tvorbu pro děti a na rodinné divadlo pro všechny generace.
Absolvoval obor Teorie kultury na FF UK (1983) a režii na DAMU (1988). Byl členem Volného spojení režisérů (1987-1990), režíroval v brněnském HaDivadle (1985-1986), loutkovém divadle DRAK (1989-1992), Realistickém divadle v Praze (1991-1992). V letech 1993-1996 byl uměleckým šéfem a režisérem Dejvického divadla. Spoluzakládal divadlo Vizita. V letech 1990-2010 vedl ateliér herectví na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Od roku 1996 byl režisérem a členem uměleckého vedení Divadla v Dlouhé. Před lety onemocněl roztroušenou sklerózou, která mu čím dál, tím více ztěžovala život a práci a byla příčinou jeho předčasného úmrtí.
K jeho nejúspěšnějším inscenacím patřila divadelní setkání s Petrem Skoumalem a jeho dětskými písničkami Kdyby prase mělo křídla, které se v Divadle v Dlouhé hrálo od jeho založení v roce 1996 až do roku 2013 a dosáhlo téměř 300 repríz. Legendární je také divadelní revue podle Malé vánoční povídky Ludvíka Aškenazyho Jak jsem se ztratil. Ta se stala nejlepší činoherní inscenací roku 2000 a mnoha ocenění na festivalech a ve výročních anketách se dočkali herci, výtvarníci i hudebníci, kteří se na vzniku této výjimečné inscenace podíleli. Stejně úspěšné byly i Bornovy inscenace pro dospělé, zejména kabarety (Kabaret Vian-Cami, Kabaret Prévert-Bulis, Kabaret Kainar – Kainar) uváděné ve foyer Divadla v Dlouhé.
Za Kabaret Prévert-Bulis získal Cenu Sazky a Divadelních novin. K dalším jeho významným inscenacím patřily Bajky o lišákovi a Hry pro děti a s dětmi (HaDivadlo), Ubu spoutaný a Kuřecí hlava (Volné spojení režisérů), Mystéria Buffa (DRAK), Velvyslanec (Realistické divadlo), Dobrodružství dona Quijota a Tango (Dejvické divadlo), Oněgin byl Rusák, Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách, U Hitlerů v kuchyni, Naši furianti, Kabaret Kainar – Kainar, O líné babičce (Divadlo v Dlouhé).
Za umělecký rozvoj divadla pro děti a mládež získal Cenu Českého střediska ASSITEJ a na rok se stal Králem dětského divadla (2002). Zároveň byl jedním z pětice nominovaných na světovou Cenu čestných prezidentů ASSITEJ (Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež).
Za režii inscenace Jak jsem se ztratil získal Cenu města Plzně na festivalu Skupova Plzeň 2002.
Za režii a scénář Kabaretu Prévert-Bulis získal Cenu Sazky a Divadelních novin (Událost sezony – Sázka na kvalitu) za sezonu 2004/05.
Za celoživotní umělecké zásluhy v oblasti divadla dostal Cenu Ministerstva kultury ČR (2008).
V roce 2002 byla Janu Bornovi udělena Cena Českého střediska ASSITEJ – za mnoho pěkných inscenací pro děti, jež připravil autorsky i režijně a kterými obohatil nejen dětský svět fantazií a imaginací divadelní tvorby.
Za režii inscenace Jak jsem se ztratil získal Cenu města Plzně na festivalu Skupova Plzeň 2002.
Za režii a scénář Kabaretu Prévert-Bulis získal Cenu Sazky a Divadelních novin (Událost sezony – Sázka na kvalitu) za sezonu 2004/05.
Za celoživotní umělecké zásluhy v oblasti divadla dostal Cenu Ministerstva kultury ČR (2008).
V roce 2002 byla Janu Bornovi udělena Cena Českého střediska ASSITEJ – za mnoho pěkných inscenací pro děti, jež připravil autorsky i režijně a kterými obohatil nejen dětský svět fantazií a imaginací divadelní tvorby.
Autor: DN