Mezinárodní asociace divadla pro děti a mládež

International Association of Theatre for Children and Young People Association

Association Internationale du Theatre pour l´Enfance et la Jeunesse

ASSITEJ

Stavební kameny úspěšného divadla

Několik slov prezidenta ASSITEJ Int. Prof. Dr. Wolfganga Schneidera u příležitosti Světového dne divadla pro děti a mládež 2005)

ASSITEJ si letos připomíná 40 let od svého vzniku a toto výročí oslavíme na Světovém kongresu v Montrealu, který se uskuteční 20.-30. září. Práci pro děti a mládež se věnují tisíce divadel ve více než 80 zemích po celém světě. U příležitosti Světového dne divadla pro děti a mládež bych jim chtěl věnovat následující kulturně politickou koncepci:

1. Umělecký potenciál je alfou a omegou každého divadla, umělci jsou prvopočátkem díla i výsledku. Kdo hrál pouliční divadlo, ví jak improvizovat, kdo se zájezdovým divadlem sjezdil všechny kouty země, ví o svém publiku hodně, kdo se zajímá o jiná divadla a jiné druhy divadla, chápe význam další průpravy.

2. Jestliže máte vlastní divadelní prostor, měli byste z něj vytvořit něco víc – kulturní středisko, místo setkávání, dům umění. Ztotožnění se s lokalitou, v níž se divadlo nachází, totiž vytváří spojence.

3. Tento dům znamená závazek. Divadelní umělci mají závazek vůči občanům a občanská společnost má závazek vůči divadlu. Je proto nezbytné projevovat citlivost, když se jedná o místní lokalitu, aby se mohl vyhranit umělecký profil, a politici zase potřebují výhled do budoucna, aby mohli zaručit ochranu plánování.

4. V globalizovaném světě je nutné se dívat o kus dál, což znamená někdy odněkud odejít, aby se mohlo někam dojít. Aby filozofie příběhů mohla žít a být prožívána. Aby se přemýšlelo o rozdílných kulturách a poznávaly se kultury smíšené.

5. Při výběru repertoáru je také důležité „myslet globálně a jednat lokálně“: využívejte místní zdroje, tlumočte zážitky, texty a tanec, hudbu a masky, vypravěčské divadlo a využívejte celý umělecký soubor. Dobrá volba dramatu může být klíčem k budoucímu uměleckému rozvoji.

6. Divadlo je místem pro komunikaci mezi hercem a publikem, ale také mezi samotnými divadelníky. Hostování nejsou improvizovanou náhradou pro dny volna, jedná se o nutné setkání s jiným uměleckým rukopisem, jsou to prvky regionální a národní sítě, mělo by se jich používat k rozšiřování obzorů členů divadla i publika.

7. Divadlo a škola představují ideální vysněnou dvojici kulturního vzdělání. Z toho důvodu se v divadle pro děti a mládež nemůže dít nic bez partnerské spolupráce se školami. Divadlo ale musí zůstat divadlem a nemělo by se stát pouhým nástrojem pro další vyučovací hodinu. Výuka o divadelním umění proto musí jít ruku v ruce s živě provozovaným uměním a divadelní představení se musí stát nedílnou součástí školních osnov – to vše by mělo být tak přirozené a běžné jako výuka přírodních věd a jazyků.

8. Divadlo pro děti a mládež je zároveň divadlo pro různé generace. Mladí a staří se scházejí, dozvídají se o sobě různé věci, používají stejný prostor a v nejlepších případech mají společné zážitky. Dopoledne, odpoledně, večer. Babička, strýc, máma, vnuk, soused, žák, učitel a další.

9. Jednou za rok je večírek, festival. Zhuštěná podívaná, výměnný program pro tvůrce a příjemce, obchodní značka divadla. Již samotná účast je vším, soutěž smyslů, stimulace vlastní umělecké tvorby.

10. Public Relations znamená vztahy s veřejností a o ty je nutné se dobře starat – nejenom také v divadle, nýbrž zvláště v divadle. Mít odvahu s marketingem, když je umělecký program středem zájmu produktové politiky, cenové politiky, distribuční politiky, komunikační politiky a politiky služeb. Například s velkou akcí pro Světový den divadla pro děti a mládež.

Wolfgang Schneider

Prof. Dr. Wolfgang Schneider je ředitelem Ústavu kulturní politiky a děkanem Fakulty Kulturních věd a estetické komunikace na Univerzitě v Hildesheimu, předsedou ASSITEJ Německo a prezidentem Mezinárodní organizace divadla pro děti a mládež.