Kdo jste ho navštívili, zavzpomínejte s námi. A kdo jste ho promeškali, snad vám naše vyprávění ušlé zážitky trochu přiblíží a povzbudí vás, abyste příští rok přišli. Protože letos to fakt stálo za to!!!
Jakmile se v březnu Celetnou začne rozléhat milé dětské štěbetání, znamená to, že opět začala každoroční Přehlídka ke Světovému dni divadla pro děti a mládež. Její 15. ročník proběhl ve dnech 16.-22.3.2015 (15 představení se uskutečnilo v Divadle v Celetné, 1 v KD Mlejn a 1 v Divadle DRAK v Hradci Králové) a znovu přivedl do divadla bezmála 2 tisíce natěšených školáků všeho věku.
Za dětmi přijely soubory nejen z Prahy ale i z mnoha míst České republiky (např. 3 z Brna, 2 z Liberce, po jednom z Turnova, Svitav, Ostrova a Ústí nad Labem) a pro nás pořadatele byla radost sledovat, jak se dětem představení líbila, jak pozorně sledovaly a prožívaly děj, jak se nechaly okouzlovat a unášet příběhy.
Návštěvníci si pochvalovali vysokou úroveň jednotlivých inscenací i pestrost a dramaturgickou nápaditost přehlídky. Jako organizátoři si velmi dáváme záležet, aby program zahrnoval různorodá představení (klasické pohádky, klauniádu, loutková představení, taneční interaktivní představení, komedie i dramata, představení hraná dětmi a studenty), která mohou uspokojit všechny věkové skupiny diváků jak svou adresností tak i způsobem ztvárnění a svou uměleckou výpovědí.
K účasti jsou pravidelně zvány studentské soubory, letos to byly Torzo na Druhou ze ZUŠ Turnov, Bubliny ze Svitav, Divadlo Vydýcháno ze ZUŠ Liberec a Na poslední chvíli ze ZUŠ Ostrov a jejich představení opět zabodovala, ačkoliv jejich publikum bylo tvořeno žáky 1. a 2. stupně ZŠ, tedy velmi náročnými diváky, kteří umějí důkladně prověřit opravdovost příběhu i zpracování.
Mládež se velmi bavila při představení Závisláci, jež se vážně i nevážně zamýšlelo nad vlivem médií na život mladých a na utváření jejich životního postoje. Ukazovalo podivný modrobílý svět, ve kterém žijí dnešní mladí (nebo jejich část), kde se na různých sociálních sítích virtuálně seznamují, přátelí, sdílejí své zážitky a „lajkují“ a když se pak osobně setkají, nedokáží si třeba ani nic říci…
A velmi se líbilo i představení Jednou v Chelmu, které vycházelo z předlohy I. B. Singera (Lemel a Tzipa). Kromě pohádkového příběhu ukázalo dětem i židovské tradice, rituály, obřady a zvyky, jejichž studiem se soubor zabýval v průběhu přípravy inscenace. Celým představením se prolínal humor, tanec a zpěv. V souboru Divadla Vydýcháno, který toto představení uvedl, hrají děti s různou divadelní zkušeností, ale nadšeně chodící do dramaťáku ZUŠ Liberec.
Potěšili ale i všichni ostatní: Zvědavé slůně z Ateliéru VDN z Brna, soubor Lokvar s poetickou Malou mořskou vílou, Jiří Bilbo Reidinger se Sylvií Krobovou a jejich zlobivým tučňáčkem Pinguem aj.
Každodenní program byl zakončen večerními představením pro mládež a dospělé. A opět – volba souborů a představení vyšla na jedničku (Činoherák Ústí, Divadlo Petra Bezruče, Burnateatr, Veselé skoky a Geisslers Hofcomoedianten). Výborné inscenace, rozmanité žánry, skvělý divadelní zážitek a nadšení diváci.
Samostatnou kapitolou bylo představení Divadla DRAK Labyrint světa a ráj srdce. V Komenského podobenství se budova Draku proměnila v imaginativní svět, kde se diváci mohli svobodně pohybovat a stejně jako poutník na vlastní kůži poznávali a zažívali rozličné stavy a řády… Každý si zvolil vlastní jedinečnouz cestu Labyrintem a všemi jeho lákadly, pastmi, slepými uličkami i tajnými poklady. Inscenace nabídla mladým divákům nepřikrášlený pohled na dnešní svět dospělých a varovala před jeho nástrahami.
Jedinou smutnou událostí festivalového týdne byla zpráva o odchodu prof. Josefa Krofty, kterému jsme právě před rokem při Přehlídce ke Světovému dni divadla pro děti a mládež 2014 předávali Cenu ASSITEJ. Vážený a milý pane Krofto, děkujeme za Vaše krásná představení a za všechno, co jste pro české loutkové divadlo vykonal.
Cena ASSITEJ byla ovšem udělena i letos. Jejím držitelem se stal ředitel Naivního divadla Stanislav Doubrava a získal ji mimo jiné za dlouholeté vedení Naivního divadla Liberec, ve kterém inicioval řadu původních českých her pro děti vesměs školního a předškolního věku a umělecky vysoce kvalitních inscenací moderního i tradičního loutkářství. V první řadě jeho zásluhou je dnes Naivní divadlo Liberec žádaným vyslancem českého loutkového divadla pro děti a mládež do celého světa. Keramickou cenu jako každý rok vyrobily děti ze ZŠ Donovalská pod vedením paní učitelky Vadlejchové.
Na závěr vyprávění o průběhu 15. ročníku Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež jsme si nechali 4 největší zážitky (bez udání pořadí), 4 inscenace, které nás letos nejvíce chytily za srdce..
* Kopanec (Činoherák Ústí)
Hra je velice silná, emotivně vyhrocená, obnažující nevzdělanost, vypatlanost, absenci jakéhokoli povědomí o hodnotách života u nezanedbatelné části společnosti. Z vynikajících výkonů Jana Plouhara a Václava Hanzla nás dodnes mrazí. Jak výstižně napsal Vladimír Hulec v Divadelních novinách: „V Činoheráku vědí, o čem hrají, a jsou si dobře vědomi, že nelze na první pohled banální nespravedlnosti nechat bez povšimnutí…“
* Hygiena krve (Divadlo Líšeň)
Hra inspirovaná svědectvími a vzpomínkami lidí, kteří prožili holocaust, ale i dobovými dokumenty, projevy nacistických vůdců a texty ze současných militantních neonacistických webů. Výpovědi vrahů a obětí. Inscenace má výraznou výtvarnou a hudební složku. Na jevišti jsou kovové loutky, šrot, ostnaté dráty, které slouží jako symboly tvrdosti a neúprosnosti, ale také objekty z kovu – chladného a naleštěného, i kovu ve fázi rozkladu, představující nejodhalenější, poslední podobu člověka. Nadčasová výpověď o metodách moci selektující lidské bytosti na hodnotné a bezcenné. V kontrastu k této ideologii hra vykresluje utrpení oběti – člověka zbaveného veškerých práv, rodiny, majetku, důstojnosti.Emotivní výpověď vyvrcholila, když se k závěru inscenace ozval z jeviště slabý ženský hlas, citující z dopisu, který neznámá žena zašila do svých šatů před tím, než byla nacisty zavražděna: „Dříve než odejdu z tohoto světa, chci Vám, moji nejmilejší, zanechat několik řádek. Dojde-li Vám někdy toto psaní, já a my všichni už tady nebudeme…“. Sál byl ztichlý, pohnutí a dojetí, které jsme všichni cítili, nejde ani popsat.
* Karneval zvířat (Tanec Praha)
Interaktivní taneční představení pro děti vzniklo na motivy stejnojmenné hudební suity francouzského skladatele Camille Saint-Saënse. Inscenace propojuje pohyb a tanec s videoprojekcemi, originální hudbou a zvuky, zdůrazňuje i hru světla a stínu, ticha a nehybnosti. Tvůrci se spolu s dětmi vydali pod zem, vzlétli na nebe, potopili se do hlubin i ztratili se v trávě. Našli tam a vytvořili mnohá nová, roztodivná stvoření. Bylo dojemné sledovat, jak děti pod vedením tanečnic ztrácejí ostych, jak je nádherná hudba a atmosféra pohlcuje, jak bosky na bílém baletizolu opravdu tančí… A znovu ty zrádné slzy v očích… Nezapomenutelný zážitek pro dospělé diváky v hledišti a hlavně pro děti na jevišti.
* O beránkovi, který spadl z nebe (Naivní divadlo Liberec)
Tento jednoduchý příběh je inspirován motivy z obrázkové knížky německého autora Freda Rodriana. Představení s minimem slov je určeno pro nejmenší předškolní děti (věk 2-4 roky) a vypráví o oblačném beránkovi, který spadl z nebe. Není náhodou, že představení získává ceny, kdekoliv je uvedeno. Je totiž vkusné, milé a citlivé. Inscenace je hravá a evidentně baví všechny přítomné (malé i velké), nejen v hledišti, ale i na jevišti. Do nejmenších detailů propracovaná scénografie, půvabné dřevěné loutky, dojemný příběh, který skýtá prostor pro řadu loutkářských vychytávek – beránek navázaný na balónky skutečně létá, střílí se z děla, dokonce přijíždí velké hasičské auto s dlouhým výsuvným žebříkem, loutková provazochodkyně přechází po nataženém provazu… A právě v tomto okamžiku, kdy drobounká tanečnice balancuje nad dětskými hlavami a všichni hledí vzhůru v napjatém očekávání, se do ztichlého sálu ozvalo obdivné dětské zvolání: „Je to jenom loutka – a přece to dokáže!“ A znovu to šimrání v očích… Naivní divadlo nás prostě zase nadchlo.
Pro děti byla ještě milým dárkem navíc možnost osobně si na jevišti vyzkoušet scénu inscenace, pouťové atrakce a loutky a hrát si s nimi.
Takže na úvodní otázku – jaký byl 15. ročník Přehlídky ke světovému dni divadla pro děti a mládež? – si směle odpovídáme, že podle nás krásný…
A moc doufáme, že příští ročník se mu přinejmenším vyrovná. Už máme několik zajímavých tipů na představení, tak se těšte a přijďte.
Za rok v březnu 2016 zase na shledanou!
Výbor českého střediska udělil řediteli Stanislavu Doubravovi Cenu ASSITEJ 2015 za dlouholeté vedení Naivního divadla Liberec, ve kterém inicioval řadu původních českých her pro děti vesměs školního a předškolního věku a umělecky vysoce kvalitních inscenací moderního i tradičního loutkářství, jež zanechává hlubokou stopu jak v českém divadle tak – především – pozitivně formuje estetické a hodnotové vnímání dětí a dospívající mládeže. V první řadě jeho zásluhou je dnes Naivní divadlo Liberec žádaným vyslancem českého loutkového divadla pro děti a mládež do celého světa.
První profesní loutkářské zkušenosti začal získávat v sedmdesátých letech na scéně hradeckého DRAKu.
Následně se stal managerem Divadla dětí Alfa.
Třetím jeho divadelním působištěm se stalo v roce 1989 Naivní divadlo v Liberci. Rozhodující pro jeho profesní vývoj byla účast pří výběrovém řízení na funkci ředitele Naivního loutkového divadla v Liberci, a po úspěšném konkurzu v roce 1991 byl radou města Liberce také ředitelem jmenován. Patří k tomu typu ředitelů, kteří o dalším vývoji divadla rozhodují, aniž by přímo vstupovali do tohoto procesu jako režiséři, výtvarnici, dramatici nebo hudební komponisté. Díky tomu si také po celá ta léta udržuje objektivní nadhled, využívá všech diplomatických prostředků k zajištění plynulého uměleckého vývoje svého divadla.
Právě pro tyto schopnosti získal také, jako člen mezinárodní organizace UNIMA, potřebný respekt a byl již pro druhé funkční období zvolen viceprezidentem této organizace,
Aktivní je i jako předseda Sdružení profesionálních loutkářů a v Asociaci divadelních ředditelů.
Cena ASSITEJ byla Stanislavu Doubravovi předána dne 16.3.2015 před představením Naivního divadla “O beránkovi, který spadl z nebe”, uvedeným v rámci Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež. Keramický artefakt opět vyrobily děti ze ZŠ Donovalská pod vedením paní učitelky Vadlejchové.
Jsem jednou z těch šťastných
A pokud čtete tato slova, jste patrně také jedním z těch šťastných…
Od svého raného dětství si vzpomínám, že mne rodiče brali do divadla; viděla jsem vše, od představení pro děti po muzikály, balety, pantomimu a vážnou činohru. Jeden zážitek však pro mne zůstal zcela mimořádný. Vzali mne na interaktivní představení, při kterém diváci a herci společně procházeli cestou inscenovaného příběhu. Odehrávalo se to na farmě v krásném údolí a až do dnešních dnů si v sobě dokážu vyvolat ono vzácné vzrušení, které jsem tehdy cítila. Byla jsem plně součástí dění a – protože jsme zažili různá nebezpečí podél cesty – byli jsme uneseni příběhem, ve kterém jsme všichni hráli důležitou roli. Byla jsem jím zcela pohlcena a cítila hlubokou empatii ke všem a všemu, co se kolem dělo.
Tehdy, ve věku šesti let, jsem jasně pochopila, že divadlo je nesmírně tvůrčím, hluboce společenským prostředím, ve kterém si společně vytváříme svůj pohled na svět, svůj názor.
Od té doby jsem měla štěstí užít si řadu divadelní představení v různých částech světa. Některá se zapomínají, ale jiná pro mne znamenala hluboký zážitek. Vždy se přistihnu, že vyhledávám okamžiky alchymie, která transformuje realitu a kde jsme –jako součást společenství diváků – otevřeni nové zkušenosti a posilováni k hledání smyslu a podstaty toho, co vidíme. Společně se všemi, kteří nás obklopují.
Ne každé dítě má možnost být tak šťastné.
V tomto roce slaví ASSITEJ padesáté narozeniny. Během půlstoletí naší existence jsme prošli dlouhou cestu. Vstoupili jsme na nové kontinenty a do nových zemí. Přemostili jsme jazykové, sociální, ekonomické, náboženské, politické a osobní hranice, a to vše proto, aby víc dětí na více místech mohlo být šťastných…
Stále máme ale dlouhou cestu před sebou. Během minulých padesáti let se pro děti na celém světě spousta věcí zlepšila, ale stále existuje mnoho, mnoho výzev. Jako umělci, kteří si uvědomují sílu umění ve vývoji a proměnách člověka, máme možnost prací pro ASSITEJ vytvářet hodnoty, které pomáhají, aby stále více dětí zažívalo momenty silné empatie a vzájemného propojení, které je nikdy neopustí.
Připojte se při oslavách výjimečného padesátého výročí ASSITEJ k naší kampani Vezmi dítě do divadla ještě dnes – která se snaží o to, aby stále víc a víc dětí mělo možnost prožít hluboké vnitřní procitnutí vyvolané silným zážitkem z divadla.
Jednou snad takový zážitek již nebude otázkou štěstí…
Malala Yousafzai, nositelka Nobelovy ceny za mír pro rok 2014 Guila Clara Kessous, nositelka ocenění Umělec UNESCO pro mír
Já, Ty, Oni
Divadlo je životně důležité pro každé dítě od raného mládí. Dramatické umění nám poskytuje první spojení se společností mimo naší rodinu a my je zažíváme prostřednictvím chvilek „jsme jako“, které jsou tak typické pro dětství.
„Jsme jako“ je základem rozvoje představivosti dítěte, která mu umožňuje si vytvořit představu budoucnosti, jež je bohatá a komplexní, s ostatními lidmi…
Protože v divadle se snoubí „já“, tedy ten kdo „si hraje“, s „oni“, tedy obecenstvem přijímajícím, že hra je skutečnost. Z toho pak získáme význam slova „ty“.
Já, Ty, Oni
Jednota „já a ty“ je na scéně tak silná, že vytváří „nás“ ve smyslu tajného jazyka. Účastnit se divadelního výstupu jako divák – nebo jak by řekl brazilský divadelník Augusto Boal – tvůrčí divák, je v ždy spojením a přijímáním víry, jaké jsme byli schopni v našem dětství.
Dítě dochází k poznání existence světa pomocí hry s realitou. Dítě se může učit pouze z drobných chvilek zkušeností, neboť ještě nezná vzory, pravidla, dogmata…
Já/Ty/Oni…
Pak někdo další, koho dospělí nazývají „oni“, přijde na scénu a hraje si se „mnou“.
„Oni“ musí věřit na krásu, musí snít a musí být přeneseni daleko od reality toho, co ostatní lidé dělají. Tito „Oni“ nevedou válku, ale pokoušejí se rozumět světu. A tito „Oni“ musí tiše sedět udiveni oslepujícím světlem vztahu “Já” a “Ty”. Všechno toto „předstírání“ a toto „uvěř“ je tím nejlepším procesem vzdělávání, jaký dítě může získat.
„Já/Ty/Oni…“
Trošku magických slůvek – „Abra-ka-dabra“ nebo „Jsme jako – raz, dva, tři – start!“
To je cesta k tomu, aby dítě mohlo mít lepší sny, aby dospělý lépe pochopil…
I když ve skutečnosti je to trochu jinak…
Je to proto, že ASSITEJ rozumí tomu, že oba máme čestné poslání být nositeli naděje, mládí, umění a vzdělávání a že že jsme schopni oficiálně zahájit tuto oslavu s patřičnou hrdostí. Věříme, že společnými silami budeme schopni přenést dalším generacím důležitost výuky skrze divadelní umění k prosazování lepšího světa založeného na míru, úctě a sociální spravedlnosti.
Malala Yousafzai, nositelka Nobelovy ceny za mír pro rok 2014 a Guila Clara Kessous, nositelka ocenění Umělec UNESCO pro mír
* * * * * * * * * * * * * * *
Jsem Malala – dívka, která umlčela svět (mužů)
Motto: “Myslím na to často a představuji si tu scénu velmi jasně. I když mě přijdou zabít, řeknu jim, že to co se snaží udělat je špatné, protože vzdělání je naše základní právo.” Malala Yousafzai
Znáte Malalu Yousafzai z Pákistánu? Pokud ne, pak mi dovolte ji krátce představit. Narozena 12. července 1997, byla tato teprve šestnáctiletá dívka nedávno vyhlášena jednou ze 100 nejvlivnějších lidí planety podle časopisu TIME, její kniha ‘Jsem Malala’ je světovým best-sellerem, často vystupuje na nejvlivnějších mezinárodních konferencích, a její tvář se pravidelně objevuje na titulních stranách předních magazínů po celém světě.
Malala je jednou z těch, jejichž odvaha se zapíše do světové historie. Málokdo však byl tak mladý jako ona, když ve svých 15 letech čelila tváří v tvář fanatickému střelci Talibanu, jenž nastoupil do jejího školního autobusu, kde postřelil ji a zastřelil další dvě dívky, aby tak – jak následně Taliban uvedl ve svém prohlášení – “dal lekci každému, kdo by měl nadále odvahu prosazovat a bránit vzdělání, svobodu, nebo sebeurčení, a to zejména pro dívky a ženy”. Nebo když jako teprve jedenáctiletá dívka začala blogovat na stránkách BBC v rodném jazyce Urdu a psát o své ambici stát se lékařkou, o svých obavách z Talibanu a o svém odhodlání nedovolit Talibanu – nebo jejímu vlastnímu strachu – nerealizovat své sny. Malala je nyní tam, kde vždycky chtěla být – zpátky ve škole. Taliban z ní učinil mučedníka, stala se symbolem pro všech 61 miliónů dětí na celém světě, které nemohou být ve škole a nositelkou povědomí o tom, že odpovědnost za vlastní vzdělání je také synonymem pro vlastní odvahu. Stala se obrovskou nadějí pro všechny dívky všude na světě. Malala uzavírá svou knihu, její příběh je ale teprve na začátku .
Malala Yousafzai je pákistánskou studentkou a aktivistkou, pocházející z města Mingora, v okrese Swat, severozápadního Pákistánu. Je známá především svým bojem za právo na vzdělání pro ženy, a to zejména v údolí Swat, kde Taliban nutil dívky přestat chodit do školy. Na začátku roku 2009, když jí bylo teprve jedenáct, začala pod pseudonymem psát blog pro BBC, popisující život pod vládou Talibanu, jejich pokusy převzít kontrolu nad údolím a její názory na podporu vzdělávání pro dívky. Následující léto s ní New York Times natočil dokumentární film, v němž vpráví o svém životě uprostřed bojů v regionu údolí Swat. Mala se tak stala známou a byla nominována na Mezinárodní dětskou ceny jihoafrického aktivisty Desmonda Tutu.
Dne 9. října 2012 byla Yousafzai střelena do hlavy a krku ozbrojenci Talibanu, když se vracela domů ve školním autobusu. Ve dnech bezprostředně po útoku zůstala v bezvědomí a v kritickém stavu, ale později se její stav zlepšil natolik, že bylo možné ji poslat do nemocnice královny Elizabeth v Birminghamu, kde intenzivně rehabilitovala. Dne 12. října vydala skupina 50 islámských duchovních v Pákistánu fatwu proti těm, kdo se ji pokusili zabít, ale Taliban znovu veřejně zopakoval svůj záměr zabít Malalu a jejího otce. Pokus o atentát vyvolal širokou národní a mezinárodní podporu, a jak napsala v lednu 2013 Deutsche Welle: “Malala se může brzy stát nejslavnějším teenagerem na světě.”
Zvláštní vyslanec OSN pro globální vzdělávání Gordon Brown zahájil v OSN petici s názvem “Jsem Malala”, ve které požaduje, aby do konce roku 2015 měly všechny děti na celém světě volný přístup ke školnímu vzdělání. Tato petice vedla k ratifikaci prvního práva pákistánských žen a dívek na vzdělávání a Malala se 29. dubna 2013 dočkala vydání časopisu Time se svou tváří na titulní stránce a jmenováním jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. Stala se vítězem první pákistánské Národní ceny mládeže míru a v roce 2013 byla také nominována na Nobelovu cenu za mír, kterou – ačkoli byla údajně velmi blízko – nakonec nevyhrála, ve prospěch Organizace pro zákaz chemických zbraní. Dne 12. července 2013 promluvila Malala Yousafzai v OSN, kde vyzvala k celosvětové přístupu ke vzdělání a v září 2013 se oficiálně otevřela její knihovna v Birminghamu. Malala Yousafzai je držitelem Sacharovovy ceny za rok 2013.
Výňatek z blogu BBC z roku 2009: “Měla jsem včera hrozný sen o vojenských vrtulnících a Talibanu. Takové sny mám od zahájení vojenské operace v údolí Swat. Moje matka mi dala snídani a já jsem šla do školy. Bála jsem se jít do školy, protože Taliban vydal zákaz pro všechny dívky. Pouze 11 žáků z 27 se dnes zúčastnilo vyučování. Počet se snížil, kvůli ediktu Talibanu. Mé tři přítelkyně se po tomto dekretu odstěhovaly do Péšaváru, Lahore a Rawalpindi i se svými rodinami.”
Malala Yousafzai, 03. ledna 2009
Malala Yousafzai je bezesporu symbolem a mluvčím nové generace sebe si vědomých dětí, jež přišly na svět proto, aby ho změnily v lepší místo k bytí pro všechny. Dalai Lama kdysi někde uvedl, že svět bude zachráněn ženou ze Západu. Pokud tím náhodou myslel ‘Západ’ Pákistánu, ze kterého pochází tato pozoruhodná dívka, tak k ní můžeme začít upínat svou pozornost i naději. Budeme ji totiž potřebovat.
Institut umění – Divadelní ústav, České středisko ASSITEJ, Sdružení pro tvořivou dramatiku a Sdružení Divadlo pro děti a mládež ve spolupráci s Divadlem v Celetné, KD Mlejn a Divadlem DRAK a za podpory hl. m. Prahy pořádá ve dnech 16. – 22. března 2015 již 15. ročník Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež. Přehlídka obsahuje 17 představení různých divadelních žánrů určených pro děti všeho věku.
Oslavy Světového dne divadla pro děti a mládež (20. březen) probíhají již od roku 2001 z iniciativy mezinárodní nevládní divadelní organizace ASSITEJ (Mezinárodní organizace divadla pro děti a mládež / Association internationale du théatre pour l´Enfance et la Jeunesse), jež letos slaví 50. výročí svého založení. (Vznikla v roce 1965 v Praze, československé a nyní české středisko bylo jejím členem od počátku.) Cílem organizace je pomáhat rozvoji divadla pro děti a mládež – výměnou zkušeností, pořádáním studijních zájezdů skupin i jednotlivců, pořádáním zájezdů divadelních kolektivů do zahraničí. Organizace je otevřená všem zájemcům z oblasti divadelní tvorby pro děti a mládež. Na výzvu ASSITEJ se 20. března konají nejrůznější přehlídky, přednášky, průvody, představení, workshopy i výstavy spojené s divadlem pro děti v cca 75 zemích 5 kontinentů, kde má asociace svá střediska.
Týdenní přehlídka, kterou organizuje Institut umění – Divadelní ústav s Českým střediskem ASSITEJ u příležitosti Světového dne divadla pro děti a mládež, je svou koncepcí ojedinělá: představuje výběr kvalitních divadelních inscenací činoherních i loutkářských od profesionálních skupin, amatérských souborů i souborů dětských a středoškolských s diváckou adresou od dětí předškolního věku přes žáky obou stupňů základních škol po dospívající mládež. Přehlídka započne v pondělí v Divadle v Celetné (tady proběhne tradičně většina představení), po jednom představení pak bude uvedeno v KD Mlejn a v Hradci Králové v Divadle DRAK.
Během sedmi dnů přehlídky bude k vidění mnoho výjimečných představení. Ze 17 uváděných představení upozorňujeme v krátkosti na tato: z těch dětských například na inscenaci O beránkovi, který spadl z nebe libereckého Naivního divadla, která byla začátkem roku s úspěchem uvedena v New Yorku a v ČR je nominována na prestižní Cenu divadelní kritiky a to dokonce v klíčové kategorii Nejlepší inscenace roku a na Karneval zvířat, interaktivní taneční představení vzniklé ve spolupráci TANEC PRAHA / Ponec – divadlo pro tanec / FysioART. Na teenagery je cíleno představením o holocaustu Hygiena krve brněnského Divadla Líšeň, které bude uvedeno v rámci projektu Konečné řešení a současná Evropa. Pro maturanty a vysokoškoláky jsou určenaatraktivní večerní představení progresivních souborů, z nich jmenujeme např. Geisslers Hofcomoedianten a jejich „hospodsko-šarvátkové politikum“ Valdštejn, Buranteatr Brno se špionážní komedií 39 stupňů a Činoherák Ústí s emociálně silnou inscenací Kopanec, hrou podle skutečné události, která v roce 2002 otřásla celým Německem. K oslavě Světového dne divadla pro děti a mládež se svým ojedinělým projektem Labyrint světa a ráj srdce přihlásilo i hradecké Divadlo DRAK.
Během přehlídky bude také tradičně předána Cena ASSITEJ pro tvůrce, který se zvláště zasloužil o rozvoj divadla pro děti a mládež.
Labyrint světa a ráj srdce J. A. Komenského, stěžejní filozofické dílo českého humanismu, je i po dlouhých staletích podobenstvím překvapivě aktuálním. Poutník, který se vydává do světa, aby jej poznal a našel v něm své místo, jako by popisoval naši každodenní zkušenost.
V Komenského podobenství Labyrintu světa a ráje srdce se na pět týdnů promění celá budova Divadla Drak a přilehlého Labyrintu. Diváci se v tomto imaginativním světě budu moci svobodně pohybovat a stejně jako poutník na vlastí kůži poznávat a zažívat rozličné stavy a řády, hrad Fortuny a snad i Ráj srdce. Každý bude moci zvolit vlastní jedinečnou cestu Labyrintem se všemi jeho lákadly, pastmi, slepými uličkami i tajnými poklady. Inscenace spojí Komenského myšlenky s rysy naší současnosti. Mladým divákům tak nabídne nepřikrášlený pohled na dnešní svět dospělých, varuje je před jeho nástrahami, pomůže jim dívat se a vidět, rozpoznávat falešná znamení a nepřehlížet ta pravá.
Výjimečný interaktivní divadelní projekt Labyrint světa a ráj srdce spojuje divadlo, výtvarnou instalaci, výstavu a společenskou hru. Je určen především dospívajícím dětem, které jsou ve věku, kdy vydávání se na pouť světem, hledání uplatnění a místa ve společnosti, stojí poprvé před nimi jako velká otázka a důležité životní rozhodnutí, které může ovlivnit jejich další vývoj a směřování.
TISKOVÁ ZPRÁVA:
Královehradecké Divadlo Drak zahájilo zkoušení inscenace Labyrint světa a ráj srdce
V Hradci Králové dne 3. 2. 2015
Na jaro 2015 Divadlo Drak připravuje výjimečný interaktivní divadelní projekt Labyrint světa a ráj srdce. Inscenace se bude odehrávat v celé budově divadla a přilehlého Labyrintu a bude na programu pouze 5 týdnů! Diváci mají jedinečnou možnost Labyrint světa a ráj srdce navštívit v Draku od 21. 3. do 17. 4. 2015.
„Projekt vzniká speciální inscenační metodou, která má prostřednictvím interaktivního zážitku a nových médií klasické dílo J. A. Komenského zpřístupnit všem generacím, zejména studentům,“ představuje inscenaci dramaturgyně Dominika Špalková. „Inscenace spojuje divadlo, výtvarnou instalaci, výstavu a společenskou hru. Je založena na principu tzv. imerzního divadla, kdy je divák zcela obklopen divadelní akcí. Celý prostor kolem něj může být jevištěm i hledištěm zároveň. Co v tomto prostoru divák zažije či uvidí, závisí do značné míry na jeho vlastním rozhodnutí,“ doplňuje režisér inscenace Ondrej Spišák.
Pro potřeby inscenace Labyrint světa a ráj srdce se zcela promění celá budova divadla, části představení se zde budou odehrávat na mnoha místech zároveň. „Diváci se v tomto imaginativním světě budou moci svobodně pohybovat stejně jako poutník v Komenského díle a postupně si skládat jednotlivé střípky příběhu. Každý z návštěvníků tak může zažít trochu jiné představení,“ říká scénograf Tomáš Žižka.
Součástí projektu bude vedle netradiční inscenace i nově vzniklý blog hledající souvislost Komenského díla s městem Hradec Králové, představení dětských herců sledující stejná témata jejich optikou a mezinárodní workshop podpořený z programu EU Culture.
Inscenační tým:
Námět a koncepce: Dominika Špalková, Tomáš Žižka, OndrejSpišák
Režie: Ondrej Spišák
Scénografie: Tomáš Žižka
Scénář a dramaturgie: Marie Nováková, Dominika Špalková
Hrají: Dušan Hřebíček, Filip Huml, Jiří Kniha, Jiří Kohout, Václav Poul, Ján Sedal, Luděk Smadiš, Matija Solce, Jan Svoboda, Johana Vaňousová, Redy Vávra, Milan Žďárský ad.
Určeno divákům od 11 let.
Premiéra 21. března 2015 v Divadle Drak
Předprodej zahájen 8. února 2015 přes www.hkpoint.cz
Kontakt pro další informace, fotografie, rozhovory:
Barbora Kalinová, kalinova@draktheatre.cz, +420776777914
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE:
Imerzní divadlo
Metodami imerzního divadla se Divadlo Drak se inspirovalo zejména v zahraničí. Zkušenosti s tvorbou podobných kusů mají divadelní skupiny z Velké Británie (Punchdrunk –The Drawned Man, Sleep no more), z Dánska (SIGNA –Saló) nebo z Rakouska (Joshua Sobol – Alma). V Čechách využil tohoto principu projekt Golem ve vile Štvanice v Praze.
Labyrint světa očima dětí
Současně s výše zmíněnou inscenací připravuje Divadlo Drak také představení vytvořené a hrané dětmi ve věku od devíti do třinácti let. Představení nahlíží stejná témata ovšem v podstatě protikladnou optikou. Nechává děti, aby ukázaly, jak se vlastně dívají na svět svých rodičů a učitelů.
Svou verzi Komenského díla vytváří skupina deseti dětí pod vedením lektorky Divadla Drak Anny Hrnečkové od října 2014. Děti jsou autory většiny textů, podílí se na výtvarné koncepci i hudbě. Premiéra bude 22. 3. 2015, tedy den po premiéře ústředního představení projektu.
Blog
V rámci projektu vznikne blog, který bude informovat o průběhu zkoušení a proměně Divadla Drak formou časosběrného dokumentu.
Zároveň však bude postupně nabízet rozličné materiály sledující spojitosti Komenského díla a města Hradec Králové. Bude se zabývat prostorovou podobností ilustrace Labyrintu a města, přinese rozhovory se současnými představiteli v díle popsaných společenských stavů apod.
Mezinárodní workshop v rámci projektu EPKE – EU Culture
Inscenační metody uplatňované v rámci projektu jsou netradiční nejen v českém, ale i evropském kontextu loutkového a figurativního divadla. Divadlo Drak se proto rozhodlo uspořádat mezinárodní workshop s názvem Figurativnost a interaktivní média v současném loutkovém divadle pod vedením MgA. Tomáše Žižky.
Svou náplní zároveň celý projekt zapadá do koncepce tříletého projektu EPKE jehož se Divadlo Drak účastní od roku 2013. Projekt EPKE podporovaný z fondu Evropské unie je založený na sdílení zkušeností loutkářů ze Slovinska, Estonska a České republiky formou residencí, workshopů a presentací představení. Workshop proběhne od 2. do 8. 2. 2015 v dílnách Divadla Drak.
AUTOŘI PROJEKTU:
Dominika Špalková (1978, Šaľa) umělecká ředitelka a dramaturgyně Divadla Drak
Absolventka Akademie múzických umění v Praze, v současné době je posluchačkou doktorandského studia – obor teorie a praxe divadelní tvorby.
Od roku 2005 předsedkyně Poco a poco animato, o.s. a posléze dramaturgyně a ředitelka Open Air Programu Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové.
V roce 2010 nastoupila jako dramaturgyně do Divadla Drak a Mezinárodního institutu figurálního divadla o.p.s. v Hradci Králové.
Aktivně sleduje mezinárodní divadelní scénu a účastní se zahraničních konferencí, festivalů a workshopů, např. 2008 konference o animaci kultury ve Varšavě /PL/, 2009 divadelní festival v Avignonu /FR/, 2010 festivalu v Edinburghu /UK/, 2011 světová konference Theatre in education v Gratzu /Rakousko/, 2011 veletrh performing arts APAP v New Yorku /USA/ ad. V roce 2012 absolvovala tříměsíční studijní stáž v rámci doktorandského studia v New Yorku /USA/.
Iniciátorka projektu Labyrint světa a ráj srdce.
Ondrej Spišák (1940, Nitra): režisér, herec.
Syn známého slovenského herce a režiséra Karola Spišáka. Vystudoval režii na Katedře alternativního a loutkového divadla na Akademii múzických umění v Praze.
V roce 1990 spolu se scénografem Františkem Liptákem a několika herci založil Divadlo Teatro Tatro, které existuje dodnes a je to volné sdružení režisérů, scénografů, herců, jejich manželek a dětí.
Za dobu svého profesionálního působení spolupracoval s mnohými divadly na Slovensku, např: Bábkové divadlo Žilina, Bratislavské bábkové divadlo, DAB Nitra, Radošinské naivné divadlo. V současné době je ředitelem Starého divadla Karola Spišáka v Nitře.
Pravidelně hostuje v Polsku divadlech ve Varšavě, Toruni a Lodži. Za režii inscenaci Nasza klasa v divadle Teatrze Na Woli obdržitel prestižní polskou divadelní cenu Feliks.
V Čechách spolupracoval např. s Divadlem Petra Bezruče v Ostravě, v Českém Těšíně, v Národním divadle Moravsko-slezském v Ostravě či v divadle v Karlových Varech. V Divadle Drak režíroval v roce 2012 na inscenaci O štěstí a neštěstí.
Tomáš Žižka (1963, Bratislava): scénograf, pedagog DAMU v Praze, režisér, iniciátor a realizátor projektů site specific.
Po ukončení studia řezbářství na ŠUPS v Bratislavě a absolutoriu na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze se věnuje většinou týmové divadelní tvorbě (Divadelní soubor TUJU, Divadelní poutě, atd.) nebo pedagogické činnosti (amatérské soubory, DAMU). Působí jako hostující pedagog na Akademii výtvarných umění v Beogradu a lektoruje na HKU v Utrechtu.
Podílel se na řadě workshopů a symposií v netradičních prostorech a souvislostech (Pražské Quadrienale, Kladno – Záporno, Vojtěšské hutě 2005, Praha exotická a Praga tropická-Columbie 06, Recykling-Brazilie06, Chemické safari v Hradci Králové07, multisite specific projekt na Balkáně Proroci písma 07).
Současně s tvorbou do netradičních prostředí a situací se věnuje filmové, dokumentační a audiovizuální tvorbě.
beránka v pořádku vrátil k jeho kamarádům na oblohu?
V inscenaci se užívá naprosté minimum slov, živá muzika a na konci se
Pro mládež a dospělé.
10:00 Divadlo Vydýcháno (ZUŠ Liberec)
Na poslední chvíli (ZUŠ Ostrov)
Světový den divadla pro děti a mládež oslavíme divadelní přehlídkou, která proběhne ve dnech 16.-22.3.2015 v prostorách Divadla v Celetné a v KD Mlejn.
Přehlídku pořádají : Institut umění – Divadelní ústav/ASSITEJ, Sdružení Divadlo pro děti a mládež, Sdružení pro tvořivou dramatiku, Divadlo v Celetné a KD Mlejn.
Program bude zveřejněn v nejbližších dnech. Již dnes ale můžeme prozradit, že uvítáme Naivní divadlo Liberec s představeními O beránkovi, který spadl z nebe nebo třeba brněnský BURANTHEATR s představením 39 stupňů .
Moc se těšíme!
Motto letošních oslav zní: