Světový den divadla pro děti a mládež oslavíme divadelní přehlídkou, která proběhne ve dnech 18.-22.3.2017v prostorách Divadla v Celetné (Praha 1, Celetná 17) a Divadla Minor (Praha 1, Vodičkova 6).
Přehlídku pořádají : Institut umění – Divadelní ústav/České středisko ASSITEJ, Sdružení pro tvořivou dramatiku a Sdružení Divadlo pro děti a mládež za spolupráce s Divadlem v Celetné a Divadlem Minor a s finančí podporou hl. m. Prahy.
Program bude zveřejněn v nejbližších dnech, ale už víme, že se můžeme těšit na Divadlo DRAK, na Naivní divadlo Liberec, na Cirk La Putyka, na Národní divadlo Brno, Geisslers Hofcomoedianten a spoustu dalších souborů a krásných představení.
České středisko ASSITEJ ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem uspořádalo
v neděli 19. března 2017 na Malé scéně Divadla Minor besedu s držitelkou Ceny ASSITEJ 2017 Michaelou Homolovou.
Obě tyto veřejné besedy se konaly v rámci Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež.
Letos poprvé se 3 mezinárodní nevládní divadelní organizace
dohodly na společné oslavě svých „dnů“. Vyhlásily „Světový týden divadla“ (20.-27.3.), aby společnou propagací a vzájemnou podporou svých divadelních svátků zdůraznily důležitost, sílu a kouzelnou moc divadla pomáhat a kladně ovlivňovat svět dětí, mládeže i dospělých.
• 20 března – Světový den divadla pro děti a mládež
• 21 března – Světový den loutkového divadla
• 27 března – Světový den divadla
Michaela Homolová se divadlu pro děti a mládež věnuje celý svůj dosavadní profesní život.Od absolutoria oboru režie na katedře alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU v roce 1995 se podílí na úspěšné éře Naivního divadla Liberec jak autorsky a herecky, tak především režijně. Má na svém kontě 20 režií – z poslední doby například O beránkovi, který spadl z nebe, Čechy leží u moře.
Své zkušenosti s tvorbou pro děti využívá jako pedagožka literárně-dramatického oboru Základní umělecké školy Liberec. To rozšířilo její činnost nejen na tvorbu pro děti ale i na tvorbu dětí – je vedoucí dětských a mladých souborů, jejichž inscenace patří v posledních letech k nejzajímavějším na celostátních přehlídkách dětského a mladého divadla. O kvalitě její umělecké a pedagogické práce svědčí i to, že její inscenace Jednou v Chelmu… byla uvedena s velmi dobrým ohlasem v loňském roce na Světovém festivalu dětského divadla ve Stratfordu v Kanadě.
Cena Národního střediska ASSITEJ je Michaele Homolové udělena za soustavný rozvoj divadla pro děti, především za soustředěnou a úspěšnou aktivitu v oblasti divadla hraného dětmi.
Francisco HinojosaV sedmnácti letech jsem bez jakékoli předchozí zkušenosti – kromě toho, že jsem jako kluk chodil do divadla – režíroval hru, ve které hráli moji přátelé a spolužáci. Bylo to neformálně prezentované představení na naší střední škole a mohl se přijít podívat kdokoli. Hra se jmenovala Generální zkouška: byla o problémech s drogami, ale hlavně – jak už naznačuje název – o mise-en-scène. Napsal ji můj otec, který své vrozené herecké nadání pěstoval během občasných představeních pro místní charitu. Ani jeden z nás v této divadelní cestě nepokračoval, i když já se stal skalním čtenářem knih a divadelním divákem. Zvláštní shodou náhod mi později vstoupilo dramatické umění opět do cesty: některé mé příběhy pro děti byly v posledních asi dvaceti letech zdramatizovány. Na začátku, když se adaptace ujaly profesionální soubory, jsem je žádal, aby mi poslaly kopii adaptace na schválení. Ale s postupem času jsem od toho upustil a dal jsem volnou ruku těm, kteří dělají svoji práci s vědomím, že během procesu proměny textu z vyprávění na činohru se něco musí obětovat. Někdy jsem se šel na představení podívat. O ostatních jsem se dozvěděl z tisku nebo z internetu. Někdy je literární obsah textu neporušený, v jiných případech slouží jako zdroj inspirace pro vytvoření nového díla. Nejhorší žena na světě je pravděpodobně můj nejčastěji adaptovaný příběh – ať už je to monolog, loutková hra, scénické čtení, školní představení nebo plně profesionální inscenace. Ředitel souboru mi jednou řekl, že museli bránit herečku v hlavní roli před naštvanými mladými lidmi v publiku, kteří ji vnímali jako ztělesnění zla: realita a fikce se v jejich kolektivním vědomí spojily. Také jsem byl během představení svědkem toho, že děti, které znaly příběh, měly připomínky, pokud se herci odchýlili od původního textu.
Dobře vyprávěný příběh v divadle nepochybně zaujme děti sedící v publiku a nějakým způsobem je změní. Poté, co odejdou ze sálu, je svět jiný: je ovlivněný představením, které jim umožnilo nahlédnout pod povrch. Často také dojde ke katarzi, kdy se publikum projektuje do určitých postav nebo situací. Na rozdíl od čtení o samotě se jejich zážitek z knihy mění právě v okamžiku, kdy její příběh vstoupí na jeviště: nyní je to něco, co se děje přímo před našima očima, něco, o co se chceme podělit s ostatními. Již nejsme osamocení svědci. Příběh ožívá v naší fantazii a přetváří nás do rolí protagonistů, neboť jsme postavy obohatili našimi emocemi, obavami, touhami a frustracemi. Jakmile je kniha uvedena v divadle, tak se příběh, tanec, písně, poezie, hry, kouzlo a žonglování spojí v jeden harmonický celek spolu s prostředky charakteristickými pro divadelní umění: s kostýmy, světly, scénou, líčením a rekvizitami. Všechny příspěvky k našemu kulturnímu dědictví – s důrazem na literaturu a divadlo – neustále vedou děti k trénování fantazie a nalézání smyslu a významu života.
Francisco Hinojosa
(Mexico City, 1954) je jedním z předních mexických autorů literatury pro děti. Po dokončení studií literatury začal psát poezii, pak se zaměřil na povídky a romány pro děti. V roce 1984 vyhrál cenu IBBY za knihu La vieja que comía gente (Stařenka, která jedla lidi) a u FCE pak vydal dalších deset knih. Letos byl vybrán Mexickou národní radou pro kulturu a umění (Conaculta) jako ambasador pro propagaci literatury pro děti a mládež v Mexiku.
ASSITEJ od roku 2001 slaví Světový den divadla pro děti a mládež. Jde o celosvětovou akci vyzdvihující významnou úlohu, kterou může divadlo sehrávat v životech svých mladých diváků a tvůrců.
Na celém světě se na počest Světového dne divadla pro děti a mládež konají slavnosti, festivaly a představení organizované pro děti a mládež a dětmi a mládeží.
Autorem prohlášení bude mexický autor Francisco Hinojosa, prominemtní autor dětské literatury.
Institut umění – Divadelní ústav/ASSITEJ, Sdružení pro tvořivou dramatiku, Sdružení Divadlo pro děti a mládež, KD Mlejn, Divadlo v Celetné
Jedinečné setkání filmových hrdinů včerejška.
Slovo biograf dnes pomalu mizí ze slovníků, stejně jako je méně starých biografů ve městech a na předměstích. Představením chceme přiblížit atmosféru černobílých němých filmů doprovázených jediným klavíristou, promítání s přestávkou spojenou s prodejem občerstvení a se spoustou báječných filmových hrdinů. Velkých, malých, neviditelných, vynalézavých, strašidelných, tou dlouhou řadou let, která uběhla od jejich zrození, také něžných a jedinečných.
To je základ našeho příběhu – jedinečné setkání hrdinů filmových včerejšků. A kdo by mohl být lepším průvodcem než někdo, kdo svůj biograf neopustil do dnešních časů. Trochu ředitel, trochu trhač lístků, trochu promítač, trochu prodavač popcornu, ale hlavně starý známý dnes už zapomenutých hrdinů stříbrného plátna. A to vše najednou!
Vydejte se s námi do časů, kdy kino bylo ještě biograf, kdy nemluvilo, bylo černobílé, ale bylo i tak tím báječným místem, kde jste se mohli jako dnes bát, smát se, plakat nebo se tajně potmě líbat.
Biograf je určen milovníkům biografů všech věkových kategorií.
11:00 a 13:00
Těmito verši končí kniha Moře slané vody výtečného českého básníka, Radka Malého. A citovaná báseň stojí také v základech komorní studiové inscenace plné mořské vody a současné poezie pro děti.
Tak tedy ještě jednou – zavřete oči a představte si tu možnost: tak jako před milióny let se Čechy opět ocitly pod mořskou hladinou. Letitý sen současných českých suchozemců – mít moře – se konečně naplnil. A voda, zvláště ta mořská, s sebou přináší spoustu příběhů… Potopené koráby plné pokladů, strašidelně velké zuby dravých ryb, ohromující mořské bouře či třeba jen láhev, ve které je ukrytý prosebný vzkaz trosečníkův… Ale vedle příběhů přináší nedozírné a hluboké moře především náladu, pocit, atmosféru, nebo – chcete-li – poezii.
A právě o poezii jednoho z nejuznávanějších českých básníků pro děti se opírá inscenace režisérky Michaely Homolové, která je v NDL podepsána pod celou řadou úspěšných titulů pro děti (Budulínek, Proletět duhou, O beránkovi, který spadl z nebe aj.)
Představení trvá 45 minut
Inscenace je určená nejstarším předškolákům a žákům 1. stupně ZŠ.
.
Hravý loutkový příběh na motivy spisů Dalimila a A. Jiráska.
Jaké to bylo žít v dobách Praotce Čecha? Byl Bivoj jak párátko? Libuše jen krásná ? Jak vysoko musel Šemík vyskočit přes vyšehradské zdivo a umí koně chodit po dvou? Ano otázek je mnoho, avšak není proč si zoufat. Prastaré archivy vydají svá tajemství…
Připravil a hraje: Tomáš Běhal
Scénografie: Pavel Heřmann, T. Běhal
Pro děti od 5 let. .
Na blatech za Černým Chlumcem stojí mlýn, skrčený ve sněhu, temný a výhružný jako mocné, zlé zvíře. Ale uvnitř se svítí – a kde je světlo, tam musí být i lidé!
Tajuplný příběh upředený z legend o Krabatovi, který si nebezpečně pohrává s černou magií, hýří analogovými projekcemi a variuje lužickosrbské písně.
Poslechnete ten cizí hlas tam uvnitř ve vás a necháte se zlákat? Mlýnské kolo zatím stojí. Mezi jedenácti havrany sedícími na tyči je totiž jedno místo volné. Krá!
Představení trvá: 70 minut
Určeno pro mládež a dospělé.
Komedie na motivy biblických příběhů and Jak si Pán Bůh zavařil…
Soubor KUK-u-řice působí při ZUŠ Štítného, Praha 5.
Předlohou inscenace je kniha Zdeňky Bezděkové Říkali mi Leni. Soubor s předlohou pracoval velmi volně, zabýval se tématem manipulace, která by se dala shrnout slovy: “Všichni jsme ubohé loutky”. Děti jsou autory vlastní inscenace, k úpravě došly na základě strukturovaného dramatu, jímž prošly pod vedením svých vedoucích – Miloslavy Čechlovské a Jarmily Šírlové. Hlavními inscenačními prostředky jsou pohyb, hromadná postava, pantomima, zvukový plán atd. Inscenace vznikla již minulý rok, soubor s ní reprezentoval Liberecký kraj ve Svitavách, v časopise Tvořivá dramatika vyšla o inscenaci speciální příloha.
O souboru:
Soubor Bezejména funguje pátým rokem při ZŠ Aloisina výšina v Liberci. Letos je většině členů souboru nad 15 let, studují na středních školách, přesto se na školu vrací a pokračují v tom, co je vždy bavilo. Soubor se několikrát úspěšně zúčastnil krajského kola Dětské scény, v loňském roce reprezentoval Liberecký kraj na celostátním kole Dětské scény ve Svitavách. Většina členů souboru zároveň chodí do pěveckého sboru, snad proto má soubor blízko ke zvukovému vyjádření. Z malých dětí se stala skupina mladých lidí, kteří vědí, co chtějí na jevišti říct.
Pro děti ve věku 12 – 15 let
Je jinakost prokletí, nebo dar? Nebo obojí?
Rodinná černá komedie vypráví o strašidelném a poetickém dobrodružství malé hrdinky, která usne na hrobě a podle mexické legendy se dostane do říše zemřelých.Rodinná podívaná za hranice života… Hra o živých a mrtvých, jejichž světy odděluje tajemná hranice smrti. Nebo má se snad říci strašidelná hranice? Děsivá!?! Jak učíme vnímat smrt naše děti? Jako přirozenou součást života a nebo jen nevědomě vyjadřovanými obavami a strachem z jeho konce?Je určeno především dětem, ale i jejich rodičům, a všichni společně v něm nahlédnou do říše mrtvých. Odehrává se na pohřbu, jenž není výhradně smutnou vzpomínkou, ale oslavou předcházejícího života.
Režie a scénář: Jakub Folvarčný
Hudba:Marek Doubrava
Kostýmy/ výprava:BioMasha
Produkce: Vanessa Larsen
Hrají: Barbara Humel, Jiří Kout, Tereza Tausingerová, Václav Jelínek, Kristýna Dámová, Jakub Gottwald
Je jasné, že každý podnik (a tím pádem i kolektiv zaměstnanců) potřebuje kvalitní vedení. V gastronomii to platí několikanásobně…. Jak se stát přísným, ale spravedlivým šéfem. Jak správně vést zaměstnance, kteří jsou zcela oddaní společným cílům, a kteří vaří podle motta: Zdravě – pestře – chutně!…
Soubor KUK! (Klub uměleckých katastrof) působí při ZUŠ Štítného, Praha 5.
Představení Jídelna aneb Vařím, vaříš, vaříme… se zúčastnilo těchto přehlídek: (BAF – Brněnský amatérský festival; 2016 Přemostění – cena za inscenaci přehlídky + cena za scénář a režii, postup na celostátní přehlídku mladého divadla Mladá scéna 2016 v Ústí nad Orlicí, nominace na Jiráskův Hronov 2016, nominace na Světový festival v Monaku 2017)
a
( Scénická koláž textů německých a rakouských nonsensových básníků)
Pro mládež i dospělé
„Jsem důlek čisté svěží vody
a postýlka hvězd stříbrná,
Ocenění:
Jiří Vyšohlíd získal Cenu města Plzně za hudební plán inscenace O bílé lani na festivalu Skupova Plzeň.
Jiří Vyšohlíd, Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček byli za autorství inscenace O bílé lani nominováni na Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo.
Pro děti od 9 let
Pro kluky a děvčátka od tří do tři sta let.
Kousek světa v obrazech Aloisi Mikulkovi na počest!
Pro radost malých i velkých uchechtánků, aby neměli dlouhou chvilku, přeneseme se na starý hrad a tam si budeme spolu hrát. Na zbrojnoše co střeží hradní bránu, na rytíře co chytí leda starou vránu,i na paní Filoménu. Celkem je to pěkný hrad, každý by v něm bydlel rád, my však půjdeme o dům dál.Naše výprava nese se do dědiny černých lovců kdesi v pralese.To budete kulit oči, až na vás nějaká opice skočí! Až vás lední medvěd chytne za nos, pak nastane polární noc.Bude to zkrátka švandy nadílka.Vždyť ji pro vás nakreslil a napsal Alois Mikulka,ten známý brněnský malíř, básník a velký šikulka!
Režie: Zoja Mikotová
Dramaturgie: Lucie Němečková, Petr KlariN Klár
Scéna: Alois Mikulka, Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Alois Mikulka, Jaroslav Milfajt
Hudba: Zdeněk Kluka
Překlad románu Zločin a trest Jaroslav Hulák, povídky Něžná Emanuel Frynta
Historie nemusí být nuda!
Živým zážitkem z divadla získávají diváci vhled do výrazné historie Prahy. Obsahem je uvědomit si uspořádání Nového města pražského a pochopit historický vývoj, který ovlivnil podobu Prahy funkčně na pět století. Nedílnou součástí je i postava Karla Iva setkání s jeho osobností. Setkáte se tu také s příběhem pekařské rodiny, kterou tyto okolnosti zasáhnou..
Jde o specifickém divadelní představení formou participačního divadla. Kromě herců,kteří představení hrají je tu příležitost i pro diváky. Ti se účastní přímou aktivitou, (dílna řemeslná, setkání s mapou, nebo přispění svým názorem).Využíváme též projekce – mapy, fotografie). Důležitým faktem je též zážitek, že historie nemusí být nuda!
Dramaturgie: prof.Eva Machková (DAMU- katedra Výchovné dramatiky)
Délka představení: 60 (70)minut
Počet diváků: max 60
Věk: +8let a výše.
Hrají a vytvořili:
MgA. Mirka Vydrová je kreativní, tvárná loutkoherečka, využívajícíc svého charismatu, ale také velmi vážně promýšlející obsahové i formální stránky svých inscenací. Její tvorba patří mezi to nejsolidnější, co lze v divadle pro děti vidět, a zároveň hledá i nové přístupy k inscenační tvorbě. Usiluje o propojení herce s různými možnostmi sdělnosti lotky a snaží se inteligentně a citlivě aktivizovat děti, aniž by s nimi manipulovala, dělala z nich hlupáčky, či je jinak podceňovala a zneužívala. Zajímavé jsou i její teoretické postřehy k problematice herectví.
Mgr. Martin Falář vystudoval historii na Filozofické fakultě univerzity Karlovy. posledních deset let se aktivně věnuje divadlu, zejména moderním divadelním směrům a autorské tvorbě, ale hrál i v brněnském divadle Husa na provázku. Od roku 2011 vystupuje v pražských nemocnicích jako zdravotní klaun ve stejnojmenné organizaci. Ve volném čase cvičí jógu.
MgA. Hana Hüblová je herečkou „na volné noze“. Vystudovala JAMU – obor činoherní herectví (2000). V současné době se věnuje práci s dětmi, moderování, vede divadelní semináře a spolupracuje s o.p.s. ZDRAVOTNÍ KLAUN, kde jako Sestra Julča Fáčová, navštěvuje nemocné děti a geriatrie. Mimo jiné si vyzkoušela i černé divadlo, zajímá se o drama-terapii, pohybové divadlo, loutkoherectví a podílí se na nejrůznějších autorských divadelních projektech.
MgA. Richard Fiala herec, klaun, hudebník a performer. Vystudoval DAMU v Praze, obor herectví alternativního a loutkového divadla. V současné době působí jako herec v Dejvickém divadle, Divadle Masopust a Divadle Letí, jež spoluzakládal. V různých divadlech ovšem hostoval už od roku 1990. Patřilo k nim Městské divadlo v Mostě, Divadlo Komedie, Divadlo v Řeznické, Klicperovo divadlo v Hradci Králové, či Národní divadlo v Praze. Objevil se v některých českých a zahraničních seriálech a filmech. Od roku 2009 je členem sdružení Zdravotní klaun a pravidelně navštěvuje děti a seniory v nemocnicích. Hraje na basu, bicí, kytaru a ukulele. Je členem hudební skupiny Legendary Buccaneers. Věnuje se také moderování (filmové festivaly Jeden svět, Dny evropského filmu a další).
Na projektu se také podíleli studenti KVD DAMU – V. Löffelmann, M. Šmíd, E.Neumannová
Kdo letos cenu dostane je ještě tajemství, které bude odhaleno až v průběhu Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež (18.-22.3.2017).