Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež

International Association of Theatre for Children and Young People Association

Association Internationale du Theatre pour l´Enfance et la Jeunesse

ASSITEJ

Divadelní soubor Mladá scéna Ústí nad Labem – SNĚHOVÁ KRÁLOVNA

Soubor měl šťastnou ruku, když si vybral k dramatizaci jednu z nejkrásnějších pohádek všech dob, Sněhovou královnu od H. Ch. Andersena. Přestože Andersen napsal svoji pohádku v próze, zaklel v ní dramatické napětí, ale co je ještě důležitější, Sněhová královna je tématicky bohatá a myšlenkově mnohovrstevnatá. Andersen staví proti sobě dvě extrémně protichůdné podoby lásky. Nositelkou té první podoby je zejména Gerda, jejíž láska je čistá, vřelá, obětavá, nezištná, ale i statečná, podobu druhou reprezentuje láska Sněhové královny, která je tak egoisticky vyhrocena, až je vražedná. Andersen ukazuje, že především v pospolitosti je síla, která dokáže přemoci síly zla. Pohádku zdramatizovala členka souboru Kristina Herzinová. Ve své dramatizaci se příliš soustřeďuje na drobnokresebné detaily, které jen vzdáleně souvisejí s hlavním tématem. Nešťastné je zejména rámcování vlastního příběhu v prostředí tržiště. Ve vykreslení dějové linie hlavní hrdinky Gerdy by se měla Kristina Herzinová více soustředit na zkoušky, kterými prochází a ve kterých musí přesvědčit silou své osobnosti. Chápu rozehrání značného množství vágně souvisejících motivů a tím značného počtu postav, snahou autorky zapojit do hry co největší počet členů souboru a nenechat tíhu úkolu na mladých představitelích Gerdy a Kaye. Režisér Pavel Trdla nastudoval představení s řadou efektních výstupů (např. zjevování se Sněhové královny, výstup Havrana nebo Loupežníků), ale vlastní tématická linka není dostatečně propracovaná. V představitelích Kaye (Dominik Holub) a zejména v Gerdě v interpretaci Lucie Výravové měl k dispozici šikovné mladé představitele, ale nepomohl jim tím, že by jim propracoval dramatické situace. Kdyby Gerda musela vstupovat do ostřejších konfliktů, mohla by obohatit svůj herecký rejstřík. Převládá soucitná citovost, ale Gerda vítězí svůj zápas o Kaye zejména obětavostí, rozhodností a statečností. V postavě Babičky, v poněkud vnější interpretaci Kláry Sottnerové, by stálo za úvahu citlivější propracování jejího vztahu k měnícímu se Kayovi.
Domnívám se, že velká energie vynaložená režisérem na přemíru postav a situací by se lépe zúročila, kdyby se soustředila na vyostření konfliktů, souvisejících s hlavním tématem hry.

Marie Caltová