Divadelní soubor ZUŠ V. Ambrose Prostějov – MAGORIE
Magorie souboru ZUŠ V. Ambrose Prostějov byla inspirativním zážitkem v pravém slova smyslu. Samotné představení vzbudilo živé reakce publika, včetně dlouhotrvajícího potlesku, následně po něm se v kuloárech i mezi členy poroty rozproudila živá a místy i bouřlivá diskuse. Mám takový typ představení rád. Jsou mnohem cennější, než představení, která skončí a není vlastně co o nich říct.
Absurdní svět záhrobí a z něj nahlížený ještě absurdnější svět skutečného “živého” světa nám byl předveden s razancí a expresí, která byla místy až na samé hranici únosnosti. Byly to zejména scény “řádění” dětí, jejich domáhání se pohádky a péče od dospělých, které kontrastovaly s poněkud utlumenými a nevýraznými postavami doktora, hrobníka i dalších dvou dospělých.
Inscenace je silná tématem, které si inscenátoři vybrali z literární předlohy. Nabízí nám pohled dětí na vztah mezi rodiči a dětmi, nabízí nám karikaturu dospěláckých stereotypů a nabízí nám kritický pohled dětí na svět lží a přetvářky dospělých, ve kterém je lepší nežít… To vše je vedeno v duchu temného a poněkud morbidního humoru, za nímž je zřetelně zdvižený prst – musíme tam všichni…
Inscenátoři nám nabízí velikou spoustu obrazů a metafor. Mnohé z nich jsou před nás kladeny s tím, že mají vlastně několik možných výkladů a jejich pochopení není jednoduché. Je individuální a snad i závislé na okamžitém naladění a kondici diváků.
Patřím k té části diváků, kteří by pro lepší divácký zážitek potřebovali mít jasnější řád inscenace, zřetelnější časování a tématizování na sebe navazujících situací. Jak bylo ale patrné z diskuse poroty i auditoria, mnoha dalším divákům vystoupení prostějovských mladých divadelníků konvenovalo se vším všudy.
Zaplať Bůh, že už nemusíme v tomhle státě mít na věc všichni stejný názor (to je vlastně také jedno z okrajových témat inscenace).
Přátelé, děkuji za zajímavý a inspirující zážitek. A na shledanou… Tam…