Jak jsme slavili patnáctiny, aneb 18. Setkání v Ostravě 2002
18. Setkání divadel a lidí se uskutečnilo ve dnech 14. – 17. listopadu 2002 v DDM Ostrava – Mariánské Hory, a v Divadle loutek Ostrava. (představení plánována do Klubu Atlantik byla na poslední chvíli pořadateli zrušena). DIVIDLO Ostrava tak důstojně oslavilo své patnáctiny – věk, kdy se chlapec stává jinochem, dívka slečnou – a divadelní soubor puberťákem… Který už leckde byl, procestoval spousty českých měst a vesnic, i cizích zemí, má moc kamarádů, přátel i známých, sám vychoval několik dnes již slavných a úspěšných lidí, jeho jméno se objevuje v rozhlase, v televizi i v novinách. Už i trochu ví, kam v životě směřuje a čeho chce dosáhnout. Mnohého dosáhl, ale stanovuje si stále nové a větší cíle, sní si další sny… Je to už takový cílevědomý “parchant”. Který sice slavil mnoho úspěchů, ale zažil si i svá menší a velká zklamání – a přesto se bezpečně dále, se všemi devadesáti členy, prodírá životem…
Hodnotit podrobně a teatrologicky jednotlivá představení tradiční třídenní přehlídky není úkolem tohoto povídání. Hodně se chce mluvit o krásných zážitcích, obdivu k práci souborů, o dětech i lidech, o tom, jak jsme spolu byli rádi, jak moc všichni chtěli, aby je ti ostatní viděli v nejlepším světle, o obětavosti a nasazení, ale i nekonečné výdrži mnohých vedoucích, kteří za svou největší odměnu považují “jen” slůvka poděkování od dětí, rodičů, či radost z povedeného dílka… Ale přece jen je nutné o některých věcech se zmínit.
DIVIDLO Ostrava, jako domácí soubor, a ještě ke všemu oslavenec se prezentovalo hned čtyřmi představeními. Hned na zahájení to byli již osvědčení “Dva muži v šachu” oddílu “Géčko”, text Miroslava Horníčka. Hrajeme to rádi, byť ne tak často, jak bychom chtěli – ale studenti studují jinde, důchodce Dušan Zakopal je veleaktivní, takže jen těžko se hledají společné termíny. Oddíl “Bráškové” se prezentoval obnovenou premiérou (noví lidé, přepracovaný scénář, režie a konečně i název) “Bylo, nebylo, aneb Jak to vlastně bylo” na motivy klasické pohádky “Dlouhý, Široký a Bystrozraký”. Je to jen malé cvičeníčko, nenáročný tvar, v němž se ale všichni baví tím, jak si vyměňují totálně proměněné role. Představení vhodné pro ulici, Plumlovský festival, klubové večery, a na podobně zaměřené akce…
Daleko ambicióznější je “Jak jsem potkal pštrosa” oddílu “A” DIVIDLA. Za materiál nám posloužila kniha pana Préverta “Pohádky pro nehodné děti” a na jejich motivy vzniklo – po roce velmi zajímavé práce – emotivně působící pohybové divadlo s krásnou hudbou členů tohoto oddílu. Další z mých splněných snů, který byl v DLO premiérou právě k výročí souboru. Teď jen hrát a hrát, aby se všechno pořádně “usadilo”. To “Sněhová královna” oddílu “Napotřetí” DIVIDLA byla na 18. Setkání pravděpodobně naposled. Představení, které děti hrály i na Krajské přehlídce loutkového divadla v Opavě, a na němž se učily vůbec poprvé se po jevišti pohybovat, udržet tvar, pracovat s loutkou, materiálem, prostorem, světlem i hudbou, pomalu dozrávalo každou další reprízou. Ale to nejhlavnější – naučit se na něm před diváky něco o divadle – a o divácích – to se bohatě naplnilo. Derniéra v Divadle loutek Ostrava byla už jen dárkem pro ty, kteří všechno připravovali, kteří v tom hráli… A do bloku povídání o DIVIDLE patří i “levoboček” souboru MORHU PALIČKY Jirky Hajdyly, jehož koláž divadelních a poetických textů “Lanýže” bezesporu zaujala herectvím, nápaditostí, jen snad byla trochu naddimenzována v čase…
Už stručný výčet všech dalších představení zabere spoustu místa, proto především o těch, které měly největší ohlas, které zaujaly nejvíce. Hosté z Polska, soubor neslyšících dětí PINOKIO z Przemysla, vedený paní Jolantou Lech byl na Setkání v Ostravě již po druhé. Tentokrát s představením “Dziewczynka z zapalkami” na motivy Andersenovy pohádky. Jejich kultivované vyjadřování tématu a děje pohybem, ještě na krásnou a dobře vybranou hudbu bylo o to silnějším zážitkem, že se jednalo o děti neslyšící! “Bohatá dobrodružství chudého chlapce Lia”z autorské dílny DDS Brnkadla Brno je nádherným jevištním dobrodružstvím, plným fantazie, režijních nápadů, bezprostředního jednání, mnohdy i herectví dětí, barev, překvapení. Osobně je mi moc líto, že se toto představení nedostalo do Trutnova. “Skákavá princezna” DS PRAMENY z Jeseníku zpracovává tradiční námět netradičními prostředky. Všichni členové souboru si vysloveně užívali svou přítomnost na Setkání, a je radost vidět, jaký pokrok soubor udělal za poslední dva roky. Tím, že jezdí, vidí, vzdělávají se a pracují na sobě! Což se týká i LHOTÁČKU Aničky Ševečkové z Komorní Lhotky, či STŘELEK z Českého Těšína, které – díky PhDr. Ivě Doudové – nikdy nejdou pod svou, velmi vysokou, úroveň. Poprvé přivezla na Setkání svůj soubor BREPTY ze Sněžného Míla Matoušková, jejich pokus i inscenování A.E.Poea je sice jen v zárodku, ale dá se předpokládat, že představení bude jednou hodně zajímavé. Což bezezbytku platí i o DS ZAJÍCI z Peček a jejich pokusu o pohádku Jana Wericha, souboru KŠANDY z Brna, i o Kopřivnických… Špičkový loutkářský soubor OPAL z Opavy je výborný svou profesionalitou, ale přece jen jsou jeho představení v kontextu Setkání trochu chladnou konstrukcí na efekt. Ale příjemnou a vkusnou!
A tak snad jediným zklamáním byl pro mě osobně prostějovský studentský soubor vedený Janem Kohoutkem ČISTĚ PŘÍRODNÍ PRODUKTY. Jejich na WP ´02 úspěšný tvar “4 x 1” jsme si pozvali po Plumlovském festivalu, kde zaujali přesným vybalancováním agresivity, citu a něhy, trapna a absurdity. V Ostravě z toho zůstala jen ona agresivita a trapno. Je to škoda – a je to důkaz toho, jak těžké je udržet tvar představení, nesklouznout v reprízách k prvoplánovým vtípkům, k povrchnosti, estrádě. Jak nepodlehnout sebeuspokojení, přesvědčení o své vyjímečnosti a genialitě na základě jednoho úspěchu. Zvlášť u poezie, byť jakkoliv “mladé”…
Oč poctivější, sdělnější a emotivně silnější pak byla další představení! “Loutka” DS CYRANOVY BOTY z Brna pod vedením Věrky Belháčové. Práce s postiženými lidmi v žánru pohybového divadla je nesmírně složitá, a podaří-li se tak, jako v této inscenaci, máme možnost zapomenout na vozíček, na jiná tělesná postižení, protože z každého gesta, ale především z celého tvaru je cítit člověčenství, obrovskou zaujatost, prožitek, poctivost, přesvědčivost. Je to opravdu SDĚLENÍ názoru na svět, na život, na společnost, nesmírně poctivé, citlivé – a výsostně divadelní! Moc se mi chtělo po skončení jen tak sedět a v sobě si užívat ten zážitek, a nebyl jsem sám. Nádherná byla práce s rekvizitou, jednoduchostí, fantazií v drobničce “Špagety Western” Lenky Kohútové z Prievidze. “Žart” DS ALTERNA z Rimavské Soboty od Plumlova ještě dozrál, je to silná výpověď o světě, v němž žijeme, byť přes historii… Stejně jako “Otčim” DS DAXNER Tisovec (tento soubor slaví letos 142 let!) na motivy textu P.O.Hviezdoslava. Je-li klasik vskutku klasikem, ne čítankou, pak má ke dnešku moc co sdělit, uchopí-li se pravdivě, je velmi moderním autorem! A herectví tohoto souboru jen navodilo lítost, že nejsou už v české televizi slovenské divadelní pondělky… Tak jsme měli na Setkání v Ostravě alespoň slovenská divadla, a kamarády zpoza hranic, jako Vlada Sadílka, Maňa Lacka…
Společenským vrcholem byl koncert slovenské folkové skupiny M.E.L.L. a je škoda, že ozvučení DLO jim zabralo tolik času, že čas hraní byl krátký. Ale říká se “Dobrého po málu” a tak se o to víc můžeme těšit na jejich opravdový samostatný koncert v Ostravě k prvému jarnímu dni 2003!
Realizační tým byl tradičně složen především z pracovníků ODV i jiných oddělení DDM. Spolupracovali členové DIVIDLA Ostrava, nejen při přestavbách, technice, svícení a zvučení, ale i úklidových pracech a organizaci (pořadatelé, hostesky). Celkově se na organizaci a pořadatelství setkání aktivně podílelo přes 50 členů souboru – a k tomu mnozí další vystupovali! Také redakci UCHA, časopisu Setkání tvořili členové oddílu “Napotřetí” DIVIDLA a stačili vydat 5 čísel s recenzemi a informacemi…
Vynikající atmosféra a skvělá představení v Divadle loutek Ostrava byla mimo jiné i dílem všech pracovníků této instituce – od vedení (paní Adámkové za poslední roky vděčíme za mnohé), přes techniku, osvětlovače, zvukaře (který je konečně také odchovancem DIVIDLA), až po pokladní, šatnářky, uvaděčky, uklizečky a bufet. Samo prostředí tohoto nádherného prostoru v centru Ostravy pomohlo, aby oslava patnáctin DIVIDLA byla důstojná – a intimní, vstřícná, lidská… Pro všechny účastníky to byl skutečně svátek! A co je pro nás všechny nejcennější – po celý den byli v sále jako diváci herci a pracovníci DLO, kteří projevili zájem o to, aby v dalším Setkání mohli být partneři, a na takovéto akci, s takovými diváky si sami i zahrát!
Za velkou čest a poctu považujeme účast zástupců ministra kultury vlády ČR Pavla Dostála (který sám se opět pro pracovní zaneprázdnění omluvil) – paní Ivany Vozkové a její kolegyně. Dále zástupkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Dr. J. Wenigerové, i staronové – a právě ten den “znovuinstalované” – starostky Ostravy-Mariánských Hor Ing. Arch. Liany Janáčkové na slavnostním zahájení a úvodním představení oddílu “G” – DIVIDLA “Dva muži v šachu”. Při jejich pracovním zaneprázdnění, zvláště v době těsně po volbách si dokázaly všechny najít chvíli času, aby s námi symbolicky oslavily naše výročí.
Ocenit je třeba i spolupráci se Svatým Petrem a jeho počasovým teamem. Jejich příspěvek k našemu 18. Setkání byl zásadní! Po týdnu sněhu, plískanic a mrazů najednou od čtvrtečního rána do nedělního večera takřka jarní počasí, bez deště a obvyklého prvního sněhu ovlivnilo nejen atmosféru, udělalo krásnou náladu všem účastníků, ale pomohlo nám i tím, že jen několik dětí a lidí si onen pobyt na karimatkách, v improvizovaných ubytovacích místnostech tělocvičen a našich kluboven odstonalo! I to byl velký dar k našemu výročí – děkujeme!
A na samý závěr stručné rezumé v číslech a faktech. Osmnáctého Setkání divadel a lidí v Ostravě se zúčastnilo celkem 21 souborů z Čech, Moravy, ze Slovenska a Polska. Viděli jsme celkem 27 představení ve třech dnech, v prostorách sálu DDM (a to nejen na jevišti, ale i uprostřed sálu, a následně pak znovu na jevišti…), a v Divadle loutek Ostrava. Přítomno bylo 250 hostů a cca 50 Dividlanů. V DDM jsme zaznamenali okolo 70 diváků, v Divadle loutek Ostrava pak přes osmdesát diváků mimo účastníky Setkání. Časopis UCHO vyšel 5x, celkem měl 28 stran…Snědli jsme vždy okolo 260 obědů, večeří a snídaní. Spotřebovali jsme denně okolo 600 rohlíků, vypili mnoho litrů čaje a kávy. Neměli jsme žádný úraz (krom zadní nápravy Š-1203) a žádné podstatnější zdravotní problémy. Vše jsme stihli v pohodě a bez stresů!
Tak – snad – zase za rok, na 19. Setkání divadel a lidí v Ostravě, v listopadu 2003.
V Ostravě, 27.11.2002
Saša Rychecký a DIVIDLO Ostrava,
DDM, Korunní 49, Ostrava – Mariánské Hory a Hulváky
e-mail: dividlo.ostrava@seznam.cz